Brestská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brestská oblast
Брэ́сцкая во́бласць
Brestská oblast na mapě Běloruska
Brestská oblast na mapě Běloruska
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Hlavní město Brest
Status oblast
Souřadnice
Rozloha 32 790,68 km²
Časové pásmo UTC +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 386 982 (2016)
Hustota zalidnění 44 ob./km²
Národnostní složení Bělorusové — 88%
Rusové — 6,4%
Ukrajinci — 2,9%
Poláci — 1,3%
Správa regionu
Nadřazený celek BěloruskoBělorusko Bělorusko
Podřízené celky 16 rajónů
Vznik 4. prosinec 1939
předseda Kostantin Andrejevič Sumar
Měna Běloruský rubl (BYR)

Brestská oblast (bělorusky Брэсцкая вобласць, rusky Брестская область, polsky Obwód brzeski) je administrativně-územní jednotka na jihozápadě Běloruska při hranicích s Polskem a Ukrajinou. Administrativním městem je Brest. Zaujímá rolohu 32 300 km². V roce 2016 na jeho území žilo 1 386 982 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Brestská oblast se nachází v jihozápadní části Běloruska. Maximální délka od severu k jihu je 166 km a od východu na západ celkem 300 km. Zaujímá rozlohu 32,791 km² (15,7% území Běloruska).

Na východě sousedí s Minskou oblastí, na severu s Hrodenskou oblastí, na jihu s Rovenskou a Volyňskou oblastí na Ukrajině, na jihozápadě s Lublinským vojvodstvím a na západě s Podleským vojvodstvím v Polsku.

Reliéf[editovat | editovat zdroj]

Reliéf je charkterizován jako rovinný a nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 140 a 200 metry nad mořem. Jihozápadní část zabírá Běrasceské Polesí, na východě Pripjaťské Polesí a mezi nimi se nachází Zaharoddzje. V severozápadní části leží velká část Prybužanské roviny a na severu Baranavická rovina a část Navahrudské vysočiny.

Nejvyšší bod dosahuje výšky 267 m. n. m., nachází se na jižních svazích Navahrudské vysočiny. Nejnižší místo leží ve výšce 121 m. n. m., leží v údolí řeky Západní Bug na hranici s Polskem.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Oblast má přírodní zdroje, které jsou základem pro vývoj průmyslové výroby s využitím místních přírodních zdrojů. Je to především stavební kámen, snadno tavitelné a žáruvzdorné jíly, sklo, stavební písek, rašelina, sapropel, štěrk, ložiska ropných břidlic a hnědého uhlí.

Podnebí a vegetace[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná lednová teplota se pohybuje od -4,4°С v Brestu až k -6°С ve městě Baranavičy, v červenci 18 až 18,8°С. Pro oblast jsou charakteristické teplé zimy s častými oblevami. Vegetační období se pohybuje v rozmezí 258 a 260 dní na jihozápadě, od 240 do 245 dní na severovýchodě. Úhrn srážek se pohybuje mezi 550 a 645 mm za rok.

Lesy (borovicové, březové, olšové) pokrývají asi 36% jeho území. Zachovaly se velké lesní masivy jako je Bělověžský, Ružanský a Šarašoŭský prales. Bažiny jsou většinou nízko položená a pokrývají asi 20% území.

Hydrografie[editovat | editovat zdroj]

Řek patří do povodí Dněpru (Pripjať s přítokem Pina), Němenu (Ščara) a Západního Bugu (Muchavec). Na jeho území se nachází Dněpersko-bugský, Ahinský a Mikaševický kanál. Největšími jezery jsou Vyhanavské, Černé, Sporaŭské, Babrovické jezero. Na teritoriu byly vystavěny přehrady Loktyšy, Sjaljec a Pahost.

Na území leží 44 jezer a 30 přehrad, protéká jím více než 80 řek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Brestskou oblastí prochází tranzitní koridor Berlín – Varšava – Brest – Minsk – Moskva, rozsáhlá železniční a silniční síť. Nabízí jednoduchý způsob, jak přícestovat do Vilniusu a Kyjev, což vytváří příznivé podmínky pro přepravu cestujících a nákladů z Evropy do Ruska, Ukrajiny a dalších zemí. Hlavní železniční uzel se táhne na trase Brest, Baranavičy, Luniněc, Žabinka. Hlavní silnice propojuje města ve směru Brest – Minsk, Brest – Homel.

V Brestu se nachází mezinárodní letiště první kategorie, který je uzpůsoben pro přepravu těžkých letadel jako Boeing 747. Na řekách Pripjať, Pina, Muchavec, Styr, Haryň a Dněpersko-bugském kanále je provozována vodní doprava. Mikaševický kanál používá společnost РУП „Граніт“ pro vývoz výrobků na řece Dněpr a dále po Dněpru. Územím oblasti prochází také ropovod Družba a plynovody Toržok – Minsk – Ivacevičy a Kobryn – Brest – Varšava.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa rajónů

Brestská oblast se skládá ze 16 rajónů, které jsou uvedé v následující tabulce:

# Český název Původní název Administrativní centrum Rozloha (km²) Počet obyvatel
(2009)
Hustota
obyv./km²
1 Běrasceský rajón Берасьцейскі раён Běrasce 1544,97 39 426 25,52
2 Baranavický rajón Баранавіцкі раён Baranavičy 2202,32 41 902 19,03
3 Bjarozaŭský rajón Бярозаўскі раён Bjaroza 1412,77 66 988 47,42
4 Hancavický rajón Ганцавіцкі раён Hancavičy 1709,58 31 170 18,23
5 Drahičynský rajón Драгічынскі раён Drahičyn 1855,06 42 948 23,15
6 Žabinkaŭský rajón Жабінкаўскі раён Žabinka 684,17 25 031 36,59
7 Ivanaŭský rajón Іванаўскі раён Ivanava 1551,41 43 586 28,09
8 Ivacevický rajón Івацэвіцкі раён Ivacevičy 2998,11 59 906 23,2
9 Kamjaněcký rajón Камянецкі раён Kamjaněc 1687,11 39 143 23,2
10 Kobrynský rajón Кобрынскі раён Kobryn 2039,79 88 037 43,16
11 Luniněcký rajón Лунінецкі раён Luniněc 2708,51 73 200 27,03
12 Ljachavický rajón Ляхавіцкі раён Ljachavičy 1352,31 30 498 22,55
13 Malarycký rajón Маларыцкі раён Malaryta 1373,63 25 780 18,77
14 Pinský rajón Пінскі раён Pinsk 3252,77 51 997 15,99
15 Pružanský rajón Пружанскі раён Pružany 2825,91 52 511 18,58
16 Stolinský rajón Столінскі раён Stolin 3342,06 80 695 24,15

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]