Brestské Polesí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brestské Polesí (zeleně) na geografické mapě Běloruska
Brestské Polesí (červeně) na geomorfologické mapě Polska

Brestské Polesí (bělorusky Брэсцкае Палессе) nebo také Běrascejské Polesí (bělorusky Берасьцейскае Палесьсе) je fyzicko-geografický rajón Běloruského Polesí v jihozápadní části Brestské oblasti. Rozkládá se mezi rovinou Zaharoddzje na východě a řekou Západní Bug na západě, hraničí na severu s Prybužanskou rovinou a na jihu s Volyňskou vysočinou.

Reliéf[editovat | editovat zdroj]

Reiéf se zformoval pod vlivem ledovců a jejich táním a také pod vlivem tektonických procesů. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 140 a 160 metry nad mořem. Minimální nadmořská výška (123 m. n. m.) leží u břehu řeky Západní Bug.

Půdy[editovat | editovat zdroj]

Půdy jsou rašelinité (velké plochy podél Dněpersko-bugského kanálu), drnově podzolové, zřídka karbonátově humusové, v říčních údolích aluviální (nivní). V Brestském Polesí je méně bažin než v Pripjaťském Polesí.

Hydrografie[editovat | editovat zdroj]

Největší řekou je Západní Bug se svým přítokem Muchavec. Mezi pravé přítoky Západního Bugu se řadí Spanoŭka, Kapajeŭka, Sjeradovaja Rečka. Levými přitoky Muchavce jsou řeky Ryta a Asipoŭka. Nechází se zde kanály jako je Dněpersko-bugský kanál (jeho západní část), Bělaazjorský, Arechaŭský a další. Mezi velká jezera na jeho území patří Arechaŭské, Oltušské, Ljubaň, Bělaje, Rahazňanské jezero či přehrada Lukaŭskaje.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vegetace pokrývá od 30 do 40 % území Brestského Polesí. Zalesněnost v centrální části Brestského Polesí dosahuje 10-20 %, na jihu až o 40 %. Běžné jsou borovicové, listnaté borové lesy, na jihu se nacházejí malé oblasti dubových a habrových lesů. Ve východní části Brestského Polesí se rozkládá Radostaŭská botanická rezervace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Брэсцкае Палессе na běloruské Wikipedii.