Pripjaťské Polesí
.svg)
Pripjaťské Polesí (bělorusky Прыпяцкае Палессе, rusky Припятское Полесье) je fyzicko-geografický rajón Běloruského Polesí. Rajón se rozkládá na jihu Běloruska, ve východní části Brestské oblasti, na západně Homelské oblasti, na jihu Minské oblasti a na samém jihozápadě Mohylevské oblasti. Hraničí s Brestským Polesím a rovinou Zaharoddzje na západě, Baranavickou a Centralnabjarezinskou rovinou na severu, Homelským a Mazyrským Polesím na východě a jihovýchodě a jihovýchodě s Žytomirským a Valynským Polesím na jihu.
Pripjaťské Polesí se táhne od západu na východ v délce 140 až 220 km, od severu k jihu 105 až 140 km. Zaujímá rozlohu přes 20 tis. km². Nadmořský výška se pohybuje od 127 do 140 m. Nejvyšší bod měří 186 m (západně od obce Čaljuščavičy v Petrykaŭskému rajónu).
Po době ledové se Pripjaťské Polesí proměnilo v obrovskou vodní plochu naplněnou vodou z ledovců, která si později získala jméno Poleské moře. Na středověkých mapách je toto místo označeno jako Hérodotovo moře, protože starověký řecký historik jej zmínil ve svých pracích jako nepřekonatelnou poleskou bažinu.
Geologická struktura[editovat | editovat zdroj]
Po tektonické stránce spadá střední a východní část Pripjaťského Polesí do Pripjaťského aulakogénu a částečně do Poleského sedla. Sedimentární obal Pripjaťského aulakogénu o mohutnosti převážně 1,5—2,6 km je tvořen usazeninami z období svrchního proterozoika, paleozoika (prvohor), mezozoika (druhohory) a kenozoika, mezi nimiž je nejsilnější svrchně devononská solná vrstva. Na Poleském sedle o muhutnosti 0,4–0,6 km převažují horiny staršího proterozoika, křídy, paleogénu a neogénu.