Ivanaŭský rajón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ivanaŭský rajón
Іванаўскі раён, Янаўскі раён
Ivanaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
Ivanaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
Ivanaŭský rajón – znak
znak
Ivanaŭský rajón – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní město Ivanava
Status rajón
Souřadnice
Rozloha 1 551,41 km²
Časové pásmo UTC+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 43 586 (2009)
Hustota zalidnění 28,1 obyv./km²
Jazyk Běloruština — 80,9 %,
a ruština — 17,01 %
Národnostní složení Bělorusové — 95,52 %,
Rusové — 1,8 %,
Ukrajinci — 2,18 %,
ostatní — 0,5 %
Správa regionu
Nadřazený celek Bělorusko
Měna Běloruský rubl (BYR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivanaŭský rajón (bělorusky Іванаўскі раён, Янаўскі раён, ukrajinsky Івановський район, rusky Ивановский район) je územně-správní jednotkou na jihu Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Ivanava (bělorusky Іванава, rusky Иваново).

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Rajón je administrativně rozdělen na 15 venkovských rad (selsovětů): Adryžynský, Brodnický, Harbaský, Dastojeŭský, Družylavický, Krytyšynský, Ljaskavický, Machroŭský, Moladaŭský, Motalský, Opalský, Psyščaŭský, Rudzký, Sačyŭkaŭský a Snitaŭský.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rajón zaujímá rozlohu necelých 1 552², což představuje 6 % Brestské oblasti. Na území rajónu se rozkládá biologická rezervace republikového významu Sporaŭski a rezervace místního významu Abrova a na území Brodnického selsovětu nalezneme Zavyšanskou rezervaci.

Délka regionu od západu na východ je 26 km od severu k jihu 60 km. Na severu hraničí s Bjarozaŭským a Ivacevickým rajónem, na východě s Pinským rajónem, na západě s Drahičynským rajónem a na jihu s Volyňskou oblastí na Ukrajině.

Průměrná teplota v lednu je -5 °C, ve červenci 18,6 °C Dešťové srážky 609 mm.

Severní a jižní části okresu se nachází v Pripjaťském Polesí. Mezi řekami Pina a Jaselda leží Zaharoddzecká rovina. Nejvyšší bod měří 179 m a leží u obce Krotava. Rajón má ložiska rašeliny, jílu, stavebního písku, sapropelu, křídy, písku a štěrku.

Rajónem protékají řeky Jaselda, Něslucha, Samaroŭka, Pina, Pilipoŭka a jiné. Na území rajónu leží Dněpersko-bugský kanál a 11 jezer, z nichž nejdůležitější jsou Akuninskaje, Zavyšanskaje, Bjelaje, Pjasčanaje, Motajskaje a další.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet obyvatel 49 500 46 605 45 859 45 128 44 299 43 427 42 761 41 977
— z toho na vekově 33 100 30 611 29 801 28 981 28 128 27 298 26 479 25 596
— z toho ve městě 16 400 15 994 16 058 16 145 16 117 16 135 16 282 16 361

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do konce 18. století byl rajónu součástí Litevského velkoknížectví a Republiky obou národů. Během první světové války v letech 1915—1918 bylo území nynějšího rajónu zabráno německými císařskými vojsky a mezi roky 1919—1920 bylo obsazeno polskými vojsky.

Mezi lety 1921—1939 byl rajón součástí Polska, na podzim roku 1939 byl přidělen běloruské SSR. Dne 15. ledna 1940 byl založen Ivanaŭský rajón pod správou Pinské oblasti.

Dne 27. června 1941 byl rajón okupován německými fašistickými jednotkami, kteří během války zabily na 8 800 jeho obyvatel. V rajónu působily partyzánské brigády: 99. brigáda Guljajeva pod (vedením V. K. Jakověnka), Molotova, Svěrdlova, Pinská nebo samostatný ivanaŭský partyzánský odboj. Rajón byl osvobozen 16. července 1944 částí 61. armády 1. Běloruského frontu.

Od roku 1954 je rajón součástí Brestské oblasti. Na konci roku 1962 byl rajón zcela zrušen a jeho území bylo převedeno na Drahičynský rajón. Dne 6. ledna 1965 byl rajón obnoven.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Rajónem prochází železniční trať BrestHomel a silniční spojení M10: hranice Ruské federace (hraniční přechod Selyšče) — Homel — Kobryn a R144: Ivanava — hranice Ukrajiny (Machro).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Rajón se specializuje na výrobu mléka, masa, pěstování obilnin, cukrové řepy, brambor, zeleniny a krmných plodin.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území rajónu se rozkládá 125 registrovaných archeologických, architektonických nebo historických památek.

K archeologickým památkám patří osady z dob neolitu a doby bronzové ve vesnicích Motal, Opal a Tyškovičy. Mezi architektonickými památkami z XVIII. století se dochoval kostel svatého Mikuláše v obci Družylavičy, pravoslavný kostel Narození Panny Marie v obci Ljaskavičy, kostel Petra a Pavla v obci Machro, kostel svaté Paraskevy Pjatnicy v obci Opal, kostel Alexandra Něvského v obci Strelna.

Mezi architektonické památky z XIV-XX. století patří kostel svatého kříže v obcích Brodnica a Varacevičy, kostel Nanebevstoupení Páně v obci Ljachavičy, spaso-preobraženský chrám v obci Motal, pravoslavný kostel Nejsvětější Trojice v obci Dastojeva, katolický kostel v obci Ivanava a další.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ивановский район (Брестская область) na ruské Wikipedii.