Žabinkaŭský rajón
| Žabinkaŭský rajón Жабінкаўскі раён | |
|---|---|
 Žabinkaŭský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Žabinka |
| Status | rajón |
| Souřadnice | 52°12′6″ s. š., 24°1′18″ v. d. |
| Rozloha | 684,17[1] km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 24 454[2] (2023) |
| Jazyk | Běloruština – 69,8 %, ruština – 26,55 %[3] |
| Národnostní složení | Bělorusové – 86,89 %, Rusové – 6,38 %, Ukrajinci – 4,02 %, Poláci – 0,8 %, jiní – 1,91 %[3] |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bělorusko |
| Nadřazený celek | Bělorusko |
| Měna | Běloruský rubl (BYR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žabinkaŭský rajón (bělorusky Жабінкаўскі раён, ukrajinsky Жабинківський район, rusky Жабинковский район) je územně-správní jednotkou na západě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Žabinka (bělorusky Жабінка, rusky Жабинка).[2]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Rajón zaujímá rozlohu přibližně 684 km², čímž je nejmenším rajónem v Brestské oblasti. Hraničí s Brestským rajónem na západě, s Kamjaněckým rajónem na severu, s Kobrynským rajónem na východě a s Malaryckým rajónem na jihu.
Rajón leží v horní části řeky Muchavec. Jeho území je mírně lesněné. Severní část rajónu se nachází na Prybužanské rovině s maximální nadmořskou výškou do 200 metrů, zatímco jižní část leží v nižší nadmořské výšce Brestského Polesí s maximální výškou 150 metrů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1319 se rajón stal součástí Litevského velkoknížectví. Od roku 1921 do září 1939 byla začleněna do Druhé Polské republiky, konkrétně rajón ležel v Poleském vojvodství. Během druhé světové války (1939—1945) byla v rajónu aktivní Zemská armáda.
Rejon byl původně založen dne 15. ledna 1940, ale dne 8. srpna 1959 byl zrušen. Ve svých současných hranicích byl znovu obnoven byl 30. července 1966.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Rajónem prochází silniční komunikace 
E30: Brest (Kazlovičy) — hranice Ruské federace (Rjeďki), R7: Kamjaněc — Žabinka — Fjedźkavičy, R102: Vysokaje — Kamjaněc — Kobryn, R104: Žabinka — Kobryn.
Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]
Rajón je rozdělen do 8 vesnických rad (selsovětů): Azjacký, Žabinkaŭský, Kryŭljanský, Leninský, Rakitnický, Scjapankaŭský, Chmjelěŭský a Jakaŭčycký selosvět.
Sídla[editovat | editovat zdroj]
- Azjacký selsovět: obce Azjaty, Barancy, Barany, Hatča, Pjeralu'mje, Staroje Sjalo, Syčova, Tamaški, Cjeljaki, farmy Liski, Mjelniki
- Žabinkaŭský selsovět: obce Zdzitava, Zjeljenkaŭščyzna, Kurpičy, Navasady, Naharany, Pučišča, Pšanai, Salějki, Sjeňkavičy, Scjabrova, Ščehliki
- Kryŭljanský selsovět: obce Bahny, Baljaŭščyna, Bajary, Vjalikija Sjachnovičy, Harelki, Hlybokaje, Hrycevičy, Kardy, Kryŭljany, Mažejki, Macijevičy, Novyja Dvory, Sjemjenaŭcy, Chaňki, Šadzi, farma Karaňova
- Leninský selsovět: osada Leninski, obce Bahdany, Busni, Vulka, Jožyki, Myščycy, Rahozna, Filipavičy, Chadasy, Čyžeŭščyna, Šaluch
- Rakitnický selsovět: obce Bulkova, Dzjahli, Zadzjerc, Zamošany, Pjatrovičy, Rakitnica, Stryhaněc, Fjedzkavičy, farma Stryhaněckija Busni
- Scjapankaŭský selsovět: obce Alizaraŭ Staŭ, Arepičy, Vjarchi, Horki, Hrabaŭcy, Žy-cin, Kanatopy, Lojki, Malyja Sjachnovičy, Měljašy, Padrečča, Paljavajam Rečyca, Naljezniki, Sjeliščy, Scjapanki, Chmjaljoŭka, Špitali
- Chmjelěŭský selsovět: obce Bahdzjuki, Dzjaměničy, Ljasoty, Padljessje, Rački, Rudka, Sakalova, Saki, Sjelišča, Chmjeljeva
- Jakaŭčycký selosvět: obce Aharodniki, Babry, Barzdzily, Vandalin, Vježki, Vjalikaja Jakaŭčycy, Zaluzzje, Malyja Jakaŭčycy, Pancjuchi, Pruska, Sviščy, Staŭpy
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Chmjeljevský spaso-preobraženský klášter v obci Chmjeljeva
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
| Národnosti podle sčítání lidu Běloruské republiky (2019)[3] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| celkem (2019) | Bělorusové | Rusové | Ukrajinci | Poláci | Němci | Arméni | Židé | |||||||
| 24 779 | 21 531 | 86,89 % | 1 581 | 6,38 % | 995 | 4,02 % | 197 | 0,8 % | 24 | 0,1 % | 16 | 0,06 % | 8 | 0,03 % |
| Národnosti podle sčítání lidu Běloruské republiky (2009)[4][5] | ||||||||||||||
| celkem (2009) | Bělorusové | Rusové | Ukrajinci | Poláci | Němci | Arméni | Židé | |||||||
| 25 031 | 22 177 | 88,6 % | 1 382 | 5,52 % | 1 079 | 4,31 % | 243 | 0,97 % | 19 | 0,08 % | 17 | 0,07 % | 14 | 0,06 % |
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Juljan Famič Kračkoŭski (Юльян Фаміч Крачкоўскі, 1840–1903) — folklorista, etnograf, historik, pedagog, místní historik
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жабінкаўскі раён na běloruské Wikipedii.
- ↑ «Государственный земельный кадастр Республики Беларусь» Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (по состоянию на 1 января 2011 г.)
- ↑ a b Численность населения на 1 января 2023 г. и среднегодовая численность населения за 2022 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 April 2023.
- ↑ a b c Результаты переписи 2019 года [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-31.
- ↑ Перепись населения 2009. Национальный состав Республики Беларусь. Том 3 Archivováno 18. 2. 2019 na Wayback Machine.. — Šablona:Мн., 2011 — С. 106—129.
- ↑ Национальный состав населения Брестской области [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-03.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žabinkaŭský rajón na Wikimedia Commons
