Stolinský rajón

Stolinský rajón; Столінскі раён
	Stolinský rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
	; znak
Geografie
Hlavní město	Stolin
Status	rajón
Souřadnice	51°54′1″ s. š., 26°51′22″ v. d.
Rozloha	3 342,06 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	80 695 (2009)
Hustota zalidnění	24,1 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 83,21 %, ; a ruština — 14,71 %
Národnostní složení	Bělorusové — 97,28 %,; Rusové — 1,15 %,; ostatní — 1,57 %
Správa regionu
Stát	Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko
Měna	Běloruský rubl (BYR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stolinský rajón (bělorusky Столінскі раён, ukrajinsky Столінський район, rusky Столинский район) je územně-správní jednotkou na jihovýchodě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Stolin (bělorusky Столін, rusky Столин).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rajón se nachází v jihovýchodní části Brestské oblasti. Se svou rozlohou 3 342 km² je největším rajónem Běloruska. Rajón hraničí s Lelčyckým a Žytkavickým rajónem v Homelské oblasti, Luniněckým a Pinským rajónem v Brestské oblasti a s Zaričněnským, Dubrovickým a Rokitnivským rajónem v ukrajinské Rovenské oblasti.

Lesy zabírají 35% území Stolinského rajónu. Rajónem protéká řeka Pripjať se svými přítoky Styr, Horyň, Scviha a Mastvoj. Na území rajónu se rozkládá 253 jezer o rozloze větší než 0.1 ha, v podstatě to jsou mrtvá ramena řeky Pripjať, Haryn a Scviha. Celkovou plochu 625 ha zabírají rybníky. Největším jezerem v oblasti je Vjalikaje Zasominaje se 101,65 hektary.

Na území Stolinského rajónu se nachází krajinné rezervace „Almanskija baloty“ a „Střední Pripjať“.

Je jedním ze čtyř rajónu v Brestské oblasti, které byly zasaženy radioaktivním spadem po Černobylské jaderné katastrofě v roce 1986.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rajón byl vytvořen 15. ledna 1940 v rámci Pinské oblasti. Dne 12. října 1940 byl rozdělen do 17 venkovských rad (selsovětů) na Asaŭský, Bjelavušský, Bjeražnoŭský, Bjerazcoŭský, Varanjoŭský, Haradňanský, Hlikaŭský, Dubajský, Dubjeněcký, Mankavický, Plotnický, Radčycký, Ruchčanský, Rečycký, Stachaŭský, Stružcký a Fjadorský.

V roce 1941 sídlo obsadili Němci a během Velké vlastenecké války zemřelo ve Stolinu a jeho rajónu 9309 lidí.

Během okupace působil ve Stolinu tajný rajónní výbor, Komsomolská partyzánské brigády „Molatav“, „Savjeckaja Bjelarus“ s samostatná partyzánská jednotka Stolin. Město bylo osvobozeno v červenci 1944.

Dne 19. ledna 1961 bylo připojeno město Davyd-Haradok a byly zrušeny selsověty Davyd-Haradockého rajónu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V oblasti bylo k 1. prosinci 2010 v provozu 19 družstev zemědělské produkce, 1 akciová společnost s asi 30 farem. Funguje i ložisko rašeliniště „Hlinka“ u obce Kalodnaje a linka závodu u obce Plotnicy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes území rajónu prochází železniční trať Rivne — Sarny — Luniněc — Baranavičy — Lida a silniční komunikace R6: Stolin — Pinsk — Lahišyn — Ivacevičy a R88: Žytkavičy — Davyd-Haradok — Stolin — běloruský hraniční přechod u obce Vjerchni Cerabjažoŭ.

Nerosty[editovat | editovat zdroj]

Nerostné zdroje představují ložiska rašeliny, žáruvzdorných a tavných jílů, stavebního a křemičitého písků a ropných břidlic. Rajón disponuje prokázanými zásobami žáruvzdorných jílů (asi 24 milionů tun), čímž zaujímá první místo v zemi. Zdroje surovin žáruvzdorných jílů představují 5 ložisek se společnými průmyslovými zásobami 21 900 000 tun.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na území rajónu je v provozu 28 středních, 14 základních prvního stupeň, 8 základních druhého stupně, 2 sportovní, 2 hudební školy a také 14 školek a 59 klubů.

Jsou vydávány rajónní noviny „Naviny Paljessja“