Přeskočit na obsah

Lida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lida
Ліда
Lida – znak
znak
Lida – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška158 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastHrodenská
RajónHrodenský
Lida
Lida
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,8 km²
Počet obyvatel103 916 (2024)[1]
Hustota zalidnění2 269,6 obyv./km²
Správa
Vznik1323
Oficiální webwww.lida.by
Telefonní předvolba1561
PSČ231300
Označení vozidel4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lida (bělorusky Ліда, rusky Лида, litevsky Lyda) je okresní město v západním Bělorusku, asi 160 km od Minsku, 112 km od Hrodna. 1. 1. 2024 v něm žilo 103 916 obyvatel. Na počet obyvatel je v Bělorusku čtrnáctým největším městem.[zdroj?] Protéká jím stejnojmenná řeka.

Původ názvu

[editovat | editovat zdroj]

Jméno města je odvozeno od řeky Lidy (Lidzeyy) a je spojováno s litevským označením LydaLydimas, jež znamená mýtit.[2]

Železniční

[editovat | editovat zdroj]

Lida je důležitým železničním uzlem – vedou z ní tratě

  1. do Vilniusu a dále do Klaipėdy nebo Rigy
  2. do Masty a dále do Volkovysku a Varšavy
  3. do Baranavičy a dále do Lvova, Slucku a Moskvy
  4. do Molodečna a dále do Minsku nebo přes Polock do Petrohradu

Autobusová

[editovat | editovat zdroj]

Silniční síť

[editovat | editovat zdroj]

Město začalo vznikat roku 1180. Od poloviny 13. století do roku 1795 bylo součástí Litevského velkoknížectví. V letech 13231328 zde velkokníže litevský Gediminas nechal postavit zděný hrad. Na tento hrad a jeho okolí útočili křižáci a Mongolové/Tataři, naposledy roku 1506 Krymští Tataři. V 15.16. století byla Lida důležitým obchodním a řemeslným střediskem. Od roku 1413 náležela vojvodství Vilniuskému, od roku 1568 byla hlavním městem Lidského kraje. Roku 1590 získala Magdeburská městská práva.

V letech 1921 – 1945 bylo město součástí Polska.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lida na anglické Wikipedii.

  1. Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
  2. ZINKEVIČIUS, Zigmas. Senosios Lietuvos valstybės vardynas. Vilnius: Science and Encyclopaedia Publishing Institute, 2007. 87 s. ISBN 5420016060. S. 43. (litevsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]