Polock
| Polock | |
|---|---|
.jpg) Luteránský kostel v Polacku, místní univerzita, Kostel sv. Andreje Babola, Katedrála sv. Sofie, administrativní budova, Klášter sv. Eufrosiny | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°29′ s. š., 28°48′ v. d. |
| Nadmořská výška | 111 m n. m. |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Vitebská |
| Rajón | Polocký |
  Polock | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36,7 km² |
| Počet obyvatel | 79 579 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 166 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 780 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 214 |
| PSČ | 211291, 211400–211402, 211404–211415 a 211422 |
| Označení vozidel | 2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny vlévá říčka Polota. Od ní se odvozuje i jméno města. Poprvé se připomíná k roku 862 a ve středověku bylo sídlem mocných polockých knížat. Západně od města leží satelitní město Novopolock.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pověst dávných let zmiňuje Polock k roku 862 a od 10. do 12. století byl sídelním městem polockých knížat, kteří ovládali podstatnou část dnešního Běloruska. Nejmocnější z nich Vseslav Brjačislavič vládl v letech 1044–1101 a pamětní nápis jeho syna Borise je dodnes na velkém balvanu u chrámu Svaté Sofie. Polock byl sídlem biskupa, původní katedrála byla postavena v letech 1044–1066, a v letech 1120–1173 žila v Polocku řeholnice Eufrosina Polocká, která zakládala kláštery, opisovala knihy a podporovala umění. Zachovala se církevně slovanská kázání biskupa Cyrila Turavského (1130–1182).
Roku 1240 Polock podrobila litevská knížata a roku 1307 jej anektoval litevský velkokníže Vytenis. Kolem roku 1490 se zde narodil první běloruský tiskař František Skorina (Skaryna), který své překlady biblických knih tiskl v Praze. Roku 1498 přijalo město Magdeburské právo a v Republice obou národů od 1569 bylo sídlem vévody. Polock se stal místem ostrých politicko-náboženských střetů mezi ruským pravoslavím a litevskými uniaty. Roku 1563 Polock dobyl car Ivan Hrozný, ale o 15 let později zase ztratil. Štěpán Báthory zde roku 1580 založil jezuitskou kolej, jejímž prvním rektorem se stal Petr Skarga. Při prvním dělení Polska roku 1772 připadl Polock Rusku a ztratil na významu, roku 1812 za napoleonských válek se blízko města odehrály dvě bitvy.
Když roku 1941 Polock dobyla německá armáda, žilo zde asi 45 tisíc obyvatel, z toho asi 60 % Židů; přežilo jich jen asi 550, ostatní byli vyvražděni. Podle Ottova slovníku zde bylo 23 synagog, z nichž žádná nezůstala. Při osvobozování v roce 1944 bylo město téměř úplně zničeno a po válce muselo být vystavěno znovu, zčásti jako satelitní Novopolock.
Ekonomika a doprava[editovat | editovat zdroj]
V Polocku je řada průmyslových závodů jako výroba skleněných vláken a velké potravinářské a dřevozpracující závody.
Polock má civilní letiště a je důležitým dopravním uzlem. Má přímé železniční spojení s Gomelem, Minskem, Moskvou, Rigou, Vilniusem, Vitebskem a dalšími městy. Pravidelné autobusové spojení do Minsku, Petrohradu, Rigy, Vitebska aj. Polock je také důležitý uzel ropovodů.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Chrám svaté Sofie, založený v letech 1030–1060, současně s chrámy v Kyjevě a v Novgorodě. Od roku 1596 byl uniatský, roku 1705 jej obsadilo ruské vojsko Petra Velikého a umístilo do něho sklad prachu, který roku 1710 vybuchl a budovu zničil. V letech 1738–1750 byl postaven nový barokní chrám se dvěma věžemi, od roku 1839 pravoslavný, který byl roku 1924 proměněn v muzeum. Za války byl těžce poškozen a po roce 1990 obnoven a přestavěn. Slouží jako muzeum a koncertní síň. Před chrámem je jeden z tzv. Borisových kamenů s kříži a nápisy z 11. století.
- Klášter svaté Efrosiny Polocké, založený 1128, s kostelem Proměnění Páně z roku 1161 a dalšími budovami z 19. století. V srpnu 2011 tým expertů nalezl fresku českého světce svatého Václava (907–935). Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska.
- Bývalý Bogojavlenský klášter z 18. století, budova bývalé jezuitské koleje a další.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Katedrála sv. Sofie -
Bogojavlenský klášter -
Kostel sv. Andreje Babola -
Dům Petra I.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The population as of January 1, 2024 and the average annual population for 2023 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2024. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Polock. Sv. 20, str. 126
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polock na Wikimedia Commons - Polacak
- Fotografie na Radzima.org
- Historické pohledy na Polock
- ePOLOTSK.com
- V Bělorusku našli středověkou fresku
