Pověst dávných let

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
14. strana Radzivilské kroniky

Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временних літ, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́х лет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika). Tento kyjevoruský letopis vznikl nejspíše na počátku 12. století v Kyjevě a za autora je označován mnich Nestor, a vedle toho existují ještě dvě pozdější redakce od mnicha Silvestra a od anonymního autora. Nejstarší dochované rukopisy se dochovaly až ze 14. století.

Popisovaný rozsah dějin začíná z biblických dob v úvodní části a končí roku 1117 (ve 3. redakci). Datovaná část dějin Kyjevské Rusi začíná rokem 852, začátek samostatné vlády byzantského císaře Michaela III. Důležité je zejména popsání příchodu Rurikovy varjažské družiny a vznik ruského státu (na tom vznikla původní normanská teorie).

Poetický, ovšem již zastaralý český překlad Karla Jaromíra Erbena z roku 1867 nedávno nahradil nový převod slavisty M. Téry.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nestor. Nestorův letopis ruský. Příprava vydání a překlad Karel Jaromír Erben. Praha : Řivnáč, 1867. Dostupné online.  
  • Vyprávění o minulých letech aneb Nestorův letopis ruský. Nejstarší staroruská kronika, překlad, úvodní studie a komentáře Michal Téra, nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014 (edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, sv. 28).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]