Podleské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podleské vojvodství
Województwo podlaskie

Znak Podleského vojvodství Vlajka Podleského vojvodství

Znak Vlajka

Podleské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Białystok
Vojvoda Marek Strzaliński
Rozloha 20 187 km²
Počet obyvatel 1 192 660 [1] obyv. (2004)
Regist. značka B
ISO 3166-2 PL-PD
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 3
Zemské okresy: 14
Gminy
Městské gminy: 13
Městsko-venkovské gminy: 23
Venkovské gminy: 82
Webstránka Podleského vojvodství

Podleské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství. Vojvodství leží na severovýchodě Polska. V rámci Polska sousedí s Lublinským, Mazovským a Varmijsko-mazurským vojvodstvím; dále pak s Běloruskem (Brestská a Hrodenská oblast) a Litvou (Alytuský a Marijampolský kraj).
Do Podleského vojvodství spadá mj. část historického regionu na východě Polska s názvem Podlesí (polsky Podlasie, Podlasko, Podlasze).

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ve vojvodství jsou 4 národní parky, včetně slavného Bělověžského, a také včetně Biebrzańskiego Parku Narodowego, který je největší v Polsku:

  1. Białowieski Park Narodowy
  2. Biebrzański Park Narodowy
  3. Narwiański Park Narodowy
  4. Wigierski Park Narodowy

Krajinné parky (Parki Krajobrazowe):

  1. Suwalski Park Krajobrazowy
  2. Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej
  3. Łomżyński Park Krajobrazowy Doliny Narwi

Dále je zde 87 maloplošných přírodních rezervací (rezerwat przyrody).

Významná města[editovat | editovat zdroj]

(v závorce počet obyvatel)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 19 [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JABŁONOWSKI, Aleksander. Podlasie (województwo): opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. Warszawa: skład główny u Gebethnera i Wolffa, 1910. [8], 259, XLVI s. Edice Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym, t. 6, cz. 3; Źródła Dziejowe (Warszawa), t. 17,3