Podleské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podleské vojvodství
Województwo podlaskie

Znak Podleského vojvodství Vlajka Podleského vojvodství

Znak Vlajka

Podleské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Białystok
Vojvoda Marek Strzaliński
Rozloha 20 187 km²
Počet obyvatel 1 192 660 [1] obyv. (2004)
Regist. značka B
ISO 3166-2 PL-PD
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 3
Zemské okresy: 14
Gminy
Městské gminy: 13
Městsko-venkovské gminy: 23
Venkovské gminy: 82
Webstránka Podleského vojvodství

Podleské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství. Vojvodství leží na severovýchodě Polska. V rámci Polska sousedí s Lublinským, Mazovským a Varmijsko-mazurským vojvodstvím; dále pak s Běloruskem (Brestská a Hrodenská oblast) a Litvou (Alytuský a Marijampolský kraj).
Do Podleského vojvodství spadá mj. část historického regionu na východě Polska s názvem Podlesí (polsky Podlasie, Podlasko, Podlasze).

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ve vojvodství jsou 4 národní parky, včetně slavného Bělověžského, a také včetně Biebrzańskiego Parku Narodowego, který je největší v Polsku:

  1. Białowieski Park Narodowy
  2. Biebrzański Park Narodowy
  3. Narwiański Park Narodowy
  4. Wigierski Park Narodowy

Krajinné parky (Parki Krajobrazowe):

  1. Suwalski Park Krajobrazowy
  2. Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej
  3. Łomżyński Park Krajobrazowy Doliny Narwi

Dále je zde 87 maloplošných přírodních rezervací (rezerwat przyrody).

Významná města[editovat | editovat zdroj]

(v závorce počet obyvatel)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 19 [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JABŁONOWSKI, Aleksander. Podlasie (województwo): opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. Warszawa: skład główny u Gebethnera i Wolffa, 1910. [8], 259, XLVI s. Edice Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym, t. 6, cz. 3; Źródła Dziejowe (Warszawa), t. 17,3