Štětín
| Štětín Szczecin | |
 Štětín | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 53°25′ s. š., 14°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 m n. m. |
| Stát |
 Polsko |
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Štětín |
| Administrativní dělení | 4 městské části |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 301,30 km² |
| Počet obyvatel | 408 105 (aglomerace 668 000) (2014) |
| Hustota zalidnění | 1 355,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Piotr Krzystek |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Armii Krajowej 1 |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 70-018 až 71-871 |
| Označení vozidel | ZS, ZZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štětín (pol. Szczecin, výslovnost 
[ˈʃtʃɛtɕin] IPA, kašubsky Szczecëno, něm. Stettin) je město ( a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Městská práva získal v roce 1243. V roce 2014 měl Štětín 408 tisíc obyvatel. Rozloha města je 301 km².
Obsah
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve panovalo přesvědčení, že název města pochází ze štětiny. Novější studie dospěly k pravděpodobnějšímu tvrzení: Szczecin převzal své jméno od slova „szczyt”,[1] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[2]
Staré kroniky uvádějí, že město bylo vystavěna na třech kopcích. Z těchto vrcholků vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski na základě studií prováděných na starých městských pečetí dospěl k tomu, že původní název města byl Szczycin.[3] Existuje také teze, jenž říká, že název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“.
Za svou historii Szczecin několikrát změnil svůj název. Nejstarší zmínka, která uvádí název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[4] Dříve se užíval název „Stary Szczecin“ (Alten Stettin), aby se odlišil od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem bylo jméno Szczecin (1890, 1938). Název Szczecin byla oficiálně ustálen v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.
Český Štětín 1919-1956[editovat | editovat zdroj]
V letech 1919-1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².
- Štětín
Sport[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 se ve Štětíně pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
- Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
- Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
- Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
- Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
- Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
- ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Informační server města
- (česky) Štětín - informace o městě včetně mnoha fotografií
- Interactive Town Map
- Satellite photo (TerraServer)
Encyklopedické heslo - Galerie Štětín ve Wikimedia Commons
