Štětín
| Štětín Szczecin | |
 Štětín | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | -0,1 až 130,9 m n. m. |
| Stát |
 Polsko |
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Štětín |
| Administrativní dělení | 4 městské části |
  Štětín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 301 km² |
| Počet obyvatel | 403 833 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 341,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Piotr Krzystek |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Armii Krajowej 1 |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 70-018 až 71-871 |
| Označení vozidel | ZS, ZZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štětín (pol. Szczecin, výslovnost 
[ˈʃtʃɛtɕin]IPA, něm. Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získal v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 404 tisíc[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km².
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve panovalo přesvědčení, že název města pochází ze slova štětina. Novější studie dospěly k pravděpodobnějšímu tvrzení: Szczecin převzal své jméno od slova „szczyt”,[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[3]
Staré kroniky uvádějí, že město bylo vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrcholků vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski na základě studií prováděných na starých městských pečetích dospěl k tomu, že původní název města zněl Szczycin.[4] Existuje také teze, jež říká, že název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“.
Za svou historii Szczecin několikrát změnil název. Nejstarší zmínka, která uvádí název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[5] Dříve se užíval název „Stary Szczecin“ (Alten Stettin), aby se odlišil od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem bylo jméno Szczecin (1890, 1938). Název Szczecin byla oficiálně ustálen v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídlišti (osiedla). Mezi největší městské sídlišti Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídlišti jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Veřejné univerzity[editovat | editovat zdroj]
První vysoká škola ve Štětíně byly založeny v 20. století.
- Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
- Štětínská univerzita založena 1985
- Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009
Veřejné akademie[editovat | editovat zdroj]
- Mořská akademie ve Štětíně založena 1968
Soukromé školy[editovat | editovat zdroj]
- Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně
- Vysoká škola ekonomie a turistiky
- Vysoká škola humanitních studií TWP
- Vysoká škola pedagogiky TWP
- Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně
- Vysoká škola cizích jazyků
- Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně
- Vysoká škola teologie a humanitních věd
- Štětínská vysoká škola – Collegium Balticum
- Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE
- Vysoká škola managementu
- Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně
Český Štětín 1919-1956[editovat | editovat zdroj]
V letech 1919-1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Štětín
Sport[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 se ve Štětíně pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
- Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
- Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
- Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
- Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
- Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
- ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Informační server města
- (česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
- Interactive Town Map
- Satellite photo (TerraServer)[nedostupný zdroj]
Encyklopedické heslo - Galerie Štětín na Wikimedia Commons
