Štětín
| Štětín Szczecin | |
|---|---|
 Štětín | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | -0,1 až 130,9 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Štětín |
| Administrativní dělení | 4 městské části |
  Štětín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 301 km² |
| Počet obyvatel | 403 833 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 341,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Piotr Krzystek |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Armii Krajowej 1 |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 70-018 až 71-871 |
| Označení vozidel | ZS a ZZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štětín (pol. Szczecin, výslovnost 
[ˈʃtʃɛtɕin]IPA, něm. Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získal v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 404 tisíc[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km².
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídlišti (osiedla). Mezi největší městské sídlišti Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídlišti jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se šttínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Od roku 1234 přešlo město pod vládu Svaté říše římské.
Český Štětín 1919–1956[editovat | editovat zdroj]
V letech 1919–1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Veřejné univerzity[editovat | editovat zdroj]
První vysoká škola ve Štětíně byly založeny v 20. století.
- Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
- Štětínská univerzita založena 1985
- Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009
Veřejné akademie[editovat | editovat zdroj]
- Námořní akademie ve Štětíně založena 1968
Soukromé školy[editovat | editovat zdroj]
- Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně
- Vysoká škola ekonomie a turistiky
- Vysoká škola humanitních studií TWP
- Vysoká škola pedagogiky TWP
- Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně
- Vysoká škola cizích jazyků
- Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně
- Vysoká škola teologie a humanitních věd
- Štětínská vysoká škola – Collegium Balticum
- Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE
- Vysoká škola managementu
- Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Štětín
Katedrála sv.Jakuba
Radnice
Bývalá nová radnice
Bývalá stará radnice
Námořní muzeum
Lékařská akademie
Staré město
Pomník hrdinů (1979)
Sport[editovat | editovat zdroj]
- V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
- Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. [6].
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
- Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
- Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
- Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
- Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
- Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
- Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
- Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
- Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
- Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
- ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Tennis, Music & Art Festival
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Informační server města
- (česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
- Interactive Town Map[nedostupný zdroj]
- Satellite photo (TerraServer)[nedostupný zdroj]
Encyklopedické heslo - Galerie Štětín na Wikimedia Commons
