Štětín

Štětín ; Szczecin
	Štětín
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d.
Nadmořská výška	−0,1 až 130,9 m n. m.
Stát	Polsko
Vojvodství	Západopomořanské
Okres	městský okres
Administrativní dělení	4 městské části
	Štětín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	301 km²
Počet obyvatel	396 168 (2021)
Hustota zalidnění	1 316,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	křesťanství
Správa
Status	město
Starosta	Piotr Krzystek
Oficiální web	www.szczecin.pl
Adresa obecního úřadu	pl. Armii Krajowej 1
Telefonní předvolba	(+48) 91
PSČ	70-018 až 71-871
Označení vozidel	ZS a ZZ
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětín (polsky Szczecin, výslovnost [ˈʃtʃɛtɕin]IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získal v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc^[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km².

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,^[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).^[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".^[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.^[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štitínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Od roku 1234 přešlo město pod vládu Svaté říše římské.

Československý Štětín 1919–1956[editovat | editovat zdroj]

V letech 1919–1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.

Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.

Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Veřejné univerzity[editovat | editovat zdroj]

První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.

Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
Štětínská univerzita založena 1985
Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009

Veřejné akademie[editovat | editovat zdroj]

Námořní akademie ve Štětíně založena 1968

Soukromé školy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Štětín
Hrad Pomořanských vévodů
Katedrála sv.Jakuba
Radnice
Dům Loitzů
Královská brána
Bývalá nová radnice
Bývalá stará radnice
Námořní muzeum
Lékařská akademie
Staré město
Pomník hrdinů (1979)

Sport[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. ^[6].

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-07]
↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
↑ Tennis, Music & Art Festival

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Informační server města
(česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
Interactive Town Map Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
Satellite photo (TerraServer)^{[nedostupný zdroj]}

Galerie Štětín na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[388cc086c80cc209a157b368ce5eac11643b7e93-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-07]

[2] Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.

[3] Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.

[4] Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.

[5] Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.

[6] Tennis, Music & Art Festival

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Okresy v Západopomořanském vojvodství

Městské okresy	Štětín • Koszalin • Svinoústí

Zemské okresy	Białogard • Choszczno • Drawsko • Goleniów • Gryfice • Gryfino • Kamień • Kolobřeh • Koszalin • Łobez • Myślibórz • Police • Pyrzyce • Sławno • Stargard • Świdwin • Szczecinek • Wałcz

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Ruda Śląska • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)