Žofie Dorota Württemberská

Marie Fjodorovna
Ruská carevna
Doba vlády	1796 – 1801
Manžel	Pavel I. Petrovič
Úplné jméno	Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození	25. října 1759 Štětín, Prusko
Úmrtí	5. listopadu 1828 (69 let) Pavlovsk, Ruské impérium
Pochována	Katedrála sv. Petra a Pavla, Petrohrad
Potomci	Alexandr I., Konstantin, Alexandra, Jelena, Marie, Kateřina, Anna, Mikuláš I., Michail Pavlovič
Dynastie	Württemberkové
Otec	Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Sofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha Evžena (1732 - 1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736 - 1798). Jejími sourozenci byli:

• württemberský král Fridrich Vilém (1754 – 1816)
• Ludvík Fridrich (1756 – 1817)
• Evžen Fridrich (1758 – 1822)
• Vilém Fridrich (1761 – 1830)
• Bedřiška Alžběta (1765 – 1785)
• Alžběta Vilemína (1767 – 1790)
• Alexandr Fridrich (1771 – 1833)
• Jindřich Karel (1772 – 1838).

Život

Sofie Württemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770.

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci

• Alexandr I. Pavlovič (1777 – 1825), ruský car ∞ 1793 bádenská princezna Jelizaveta Alexejevna
• Konstantin Pavlovič (1779 – 1831), ruský velkokníže

1. ∞ 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
2. ∞ 1820 Joana Grudzińska

• Alexandra Pavlovna (1783 – 1801) ∞ 1799 rakouský arcivévoda Josef Habsbursko-Lotrinský
• Jelena Pavlovna (1784 – 1803) ∞ 1799 princ Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
• Marie Pavlovna (1786 – 1859) ∞ 1804 velkovévoda Karel Bedřich Sasko-Výmarský
• Kateřina Pavlovna (1788 – 1819) ∞ 1816 král Vilém I. Württemberský
• Olga Pavlovna (1792 - 1795)
• Anna Pavlovna (1795 – 1865) ∞ 1816 král Vilém II. Nizozemský
• Mikuláš I. Pavlovič (1796 – 1855), ruský car ∞ 1817 pruská princezna Alexandra Fjodorovna
• Michail Pavlovič (1798 – 1849) ∞ 1824 württemberská princezna Šarlota Württemberská (po svatbě a konverzi k pravoslaví přijala jméno Jelena Pavlovna)

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: "Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější." A Pavlovi:"Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji."

Vztah s manželem

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: "Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad." Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie. Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea von Württemberg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofie Dorota Württemberská ve Wikimedia Commons

Ruská carevna
Předchůdce: Kateřina II. Alexejevna	1796 - 1801 Marie Fjodorovna	Nástupce: Jelizaveta Alexejevna

Autoritní data: GND: 11933075X | ISNI: 0000 0001 2132 3958 | LCCN: n85044545 | ULAN: 500354101 | VIAF: 50033517 | WorldcatID: lccn-n85044545