Žofie Dorota Württemberská

Marie Fjodorovna
	Ruská carevna
	Marie Fjodorovna na portrétu z roku 1799 jehož autorkou je Élisabeth Vigée Le Brun
Doba vlády	1796 – 1801
Manžel	Pavel I. Petrovič
Úplné jméno	Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození	25. října 1759 ; Štětín, Prusko
Úmrtí	5. listopadu 1828 (69 let) ; Pavlovsk, Ruské impérium
Pohřbena	Katedrála sv. Petra a Pavla, Petrohrad
Potomci	Alexandr I., Konstantin, Alexandra, Jelena, Marie, Kateřina, Anna, Mikuláš I., Michail Pavlovič
Dynastie	Württemberkové
Otec	Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha Evžena (1732 - 1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736 - 1798). Jejími sourozenci byli:

württemberský král Fridrich Vilém (1754 – 1816)
Ludvík Fridrich (1756 – 1817)
Evžen Fridrich (1758 – 1822)
Vilém Fridrich (1761 – 1830)
Bedřiška Alžběta (1765 – 1785)
Alžběta Vilemína (1767 – 1790)
Alexandr Fridrich (1771 – 1833)
Jindřich Karel (1772 – 1838).

Život[editovat | editovat zdroj]

Sofie Württemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770.

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Alexandr I. Pavlovič (1777 – 1825), ruský car ∞ 1793 bádenská princezna Jelizaveta Alexejevna
Konstantin Pavlovič (1779 – 1831), ruský velkokníže

∞ 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
∞ 1820 Joana Grudzińska

Alexandra Pavlovna (1783 – 1801) ∞ 1799 rakouský arcivévoda Josef Habsbursko-Lotrinský
Jelena Pavlovna (1784 – 1803) ∞ 1799 princ Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
Marie Pavlovna (1786 – 1859) ∞ 1804 velkovévoda Karel Bedřich Sasko-Výmarský
Kateřina Pavlovna (1788 – 1819) ∞ 1816 král Vilém I. Württemberský
Olga Pavlovna (1792 - 1795)
Anna Pavlovna (1795 – 1865) ∞ 1816 král Vilém II. Nizozemský
Mikuláš I. Pavlovič (1796 – 1855), ruský car ∞ 1817 pruská princezna Alexandra Fjodorovna
Michail Pavlovič (1798 – 1849) ∞ 1824 württemberská princezna Šarlota Württemberská (po svatbě a konverzi k pravoslaví přijala jméno Jelena Pavlovna)

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: "Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější." A Pavlovi:"Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji."

Vztah s manželem[editovat | editovat zdroj]

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: "Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad." Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie. Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.