Šarlota Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elena Pavlovna
ruská velkokněžna
Elena Pavlovna of Württemberg by anonymous (Hillwood museum).jpg
ManželMichail Pavlovič Ruský
Úplné jménoŠarlota Württemberská
Narození9. ledna 1807
Stuttgart, Württembersko
Úmrtí2. února 1873
Stuttgart, Württembersko
PotomciMarie Michailovna Ruská
Alžběta Michailovna Ruská
Kateřina Michailovna Ruská
Alexandra Michailovna Ruská
Anna Michailovna Ruská
DynastieWürttemberkové
OtecPavel Württemberský
MatkaŠarlota Sasko-Hildburghausenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 18072. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského cara Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).

Život[editovat | editovat zdroj]

Šarlota se narodila ve Stuttgartu jako nejstarší dcera Pavla Württemberského a Šarloty Sasko-Hildburghausenské. V dětství žila s otcem a mladší sestrou Pavlínou v Paříži. Jejich dům byl ve srovnání s královskými standardy velice skromný. V Paříži přišla Šarlota pod vedení několika intelektuálů.

V roce 1822 byla zasnoubena s otcovým bratrancem Michailem. Šarlota byla prý výjimečná dívka, vysoce inteligentní a zralá na svůj věk patnácti let. Na velkoknížete zřejmě zapůsobila svou krásou a držením těla, a během recepce, konané na její počest, okouzlila všechny hosty konverzací. 17. prosince 1823 přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Jelena Pavlovna. 20. února 1824 byl pár oddán v Petrohradu a usídlil se v Michajlovském paláci. Když v roce 1828 zemřela carevna vdova Marie Fjodorovna, přešel palác Pavlovsk na Michaila, který jej s Jelenou často navštěvoval. Jejich manželství nebylo šťastné: Michailovou jedinou vášní byla armáda a Jelenu zanedbával. Z manželství se narodilo pět dcer:

Jelena si byla blízká se svým švagrem, carem Alexandrem I. a jeho manželkou Jelizavetou. Rychle se také spřátelila s plachou Marií Alexandrovnou, manželkou cesareviče Alexandra.

Když v roce 1849 zemřel Šarlotin manžel, stala se patronkou několika dobročinných organizací a umění. Založila například Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu a podporovala skupinu sester s pečovatelskou službou, která se stala předchůdkyní červeného kříže v Rusku. Byla také iniciátorkou a donátorkou pravoslavného chrámu svatých apoštolů Petra a PavlaKarlových Varech.

Jako patronka skladatele Antona Rubinsteina ho pověřila zkomponováním první z jeho tří oper: Fomka blázna (1853), Sibiřští lovci a Pomsta.

Jelena zemřela ve Stuttgartu ve věku 66 let.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
 
Karel I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
'Šarlota Württemberská'
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Karolina z Erbach-Fürstenau
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Ernestina Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hessensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Dagsbursko-Heidesheimská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Charlotte of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]