Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Charles Louis Frederick zu Mecklenburg-Mirow.jpg
Rodné jméno Karl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg
Narození 23. února 1708
Neustrelitz
Úmrtí 4. června 1752 (ve věku 44 let)
Mirow
Místo pohřbení Church in Mirow
Manžel(ka) Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Děti Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Arnošt Gottlob Meklenburský
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Jiří August Meklenburský
Kristýna Meklenburská
Rodiče Adolf Fridrich II. a Christiane Emilie of Schwarzburg-Sondershausen
Příbuzní Adolf Fridrich III.
Gustava Karolína Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (německy Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jediný syn Adolfa Fridricha II., vévody Meklenbursko-Střelického, a jeho třetí manželky, princezny Kristýny Emílie Schwarzburg-Sondershausen. Jeho otec zemřel, když mu byly pouhé tři měsíce. Otcovým následníkem se stal Karlův nevlastní bratr Adolf Fridrich III., vévoda Meklenbursko-Střelický. Karel po otci zdědil Mirow a Nemerow. Po otcově smrti žil s matkou v Mirow. Později navštěvoval Greifwaldskou univerzitu v Pomořansku.

Karel, který hrál na příčnou flétnu, vyrazil v roce 1726 na evropské turné, aby se toho o hudbě dozvěděl více. Navštívil Ženevu, Itálii a Francii, pak odjel do Vídně, kde krátce vstoupil do služby k císaři Svaté říše římské jako podplukovník. Poté se vrátil do Mirow.

Po opuštění armády žil se svou rodinou na zámku v Mirow, kde trávil většinu času správou svého majetku a účastí na výchově a vzdělávání vlastních dětí. V Mirow žil až do své smrti, která ho zastihla ve věku 44 let. Když v prosinci roku 1752 zemřel jeho starší bratr Adolf Fridrich III. bez potomků, stal se Karlův syn vévodou Adolfem Fridrichem IV. Meklenbursko-Střelickým.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. února 1735 se v Eisfeldu oženil s princeznou Alžbětou Albertinou Sasko-Hildburghausenskou, dcerou Arnošta Fridricha I., vévody Sasko-Hildburghausenského. Byla regentkou jejich syna v roce 1752 a sehrála důležitou roli v boji o trůn. Měli spolu deset dětí, z nichž šest se dožilo dospělosti.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Karel byl dědečkem krále Jiřího IV.