Karel II. Meklenbursko-Střelický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. v roce 1770
Karel II. v roce 1770
Úplné jméno Karel Ludvík Fridrich
Narození 10. října 1741
Flagge Großherzogtümer Mecklenburg.svg Mitow, Meklenbursko-Střelicko
Úmrtí 6. listopadu 1816 (ve věku 75 let)
Flagge Großherzogtümer Mecklenburg.svg Neustrelitz, Meklenbursko-Střelicko
Pochován Church in Mirow
Tituly a úřady
meklenbursko-střelický vévoda
Období 17941815
Předchůdce Adolf Fridrich IV.
Nástupce sám jako velkovévoda
meklenbursko-střelický velkovévoda
Období 18151816
Předchůdce sám jako vévoda
Nástupce Jiří I.
generální guvernér Hannoverska
Období 17761786
Panovník Jiří III.

Rod Meklenbursko-střeličtí
Manžel/ka Frederika Hesensko-Darmstadtská
Šarlota Hesensko-Darmstadtská
Otec Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Matka Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Ocenění Řád sv. Ondřeje

Karel II. (10. října 17416. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 17941816. Původně měl titul vévody, roku 1815 byl povýšen na velkovévodu. Před nástupem na trůn sloužil v letech 17761786 jako generální guvernér Hannoverska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Mirowě jako druhý syn vévody Karla Ludvíka Fridricha Meklenbursko-Střelického a jeho ženy Alžběty Sasko-Hildburghausenské. Dne 11. prosince 1752 zemřel Karlův strýc Adolf Fridrich III. Meklenbursko-Střelický, na uvolněný trůn nastoupil Karlův bratr jako Adolf Fridrich IV. Celá rodina se přestěhovala z Mirowa do sídelního Strelitz. Od čtyř let, kdy se stal kapitánem, směřoval ke kariéře v hannoverských službách. Jeho sestra Šarlota se dne 8. září 1761 provdala za hannoverského kurfiřta a britského krále Jiřího III. Karel ji často v Británii navštěvoval a nakonec vstoupil do služeb svého švagra, získal jmenování do hannoverské armády a poté sloužil ve Španělsku.

Na podzim 1776 byl jmenován hannoverským generálním guvernérem. Jakožto guvernér měl prakticky moc suverénního panovníka, neboť Jiří III. neprojevoval zájem přebývat v Německu. Krátce poté, co v prosinci 1785 podruhé ovdověl, požádal o povolení odejít z hannoverské armády a rezignovat na guvernérský úřad. Jiří III. mu vyhověl, Karla povýšil na polního maršála a udělil mu penzi. Karel poté cestoval, než se usadil v Darmstadtu, kde se stal prezidentem říšské komise. Dne 2. června 1794 zemřel jeho bezdětný bratr vévoda Adolf Fridrich a Karel zdědil titul meklenbursko-střelického vévody.

Za své vlády podporoval nové zemědělské trendy, ustanovil novou policii a zavedl povinnou školní docházku. V roce 1806 se jeho vévodství připojilo k Rýnskému spolku, po Vídeňském kongresu z roku 1815 byl 28. června 1815 povýšen na velkovévodu. V létě 1816 podnikl cestu do Rebbergu, Schwalbachu a Hildburghausenu. Krátce po svém návratu dostal zápal plic. Zemřel v Neustrelitz po záchvatu apoplexie. Jeho nástupcem se stal nejstarší syn Jiří.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšných pokusech o námluvy dánské a sasko-koburské princezny se 18. září 1768 poprvé oženil s Frederikou, dcerou hesensko-darmstadtského prince Jiřího Viléma. Měli spolu deset dětí:

Po Frederičině smrti v roce 1782 si Karel 28. září 1784 vzal její sestru Šarlotu. Šarlota zemřela 12. prosince 1785 krátce po porodu syna Karla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles II, Grand Duke of Mecklenburg-Strelitz na anglické Wikipedii.