Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství

; vlajka	; znak
geografie	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
hlavní město:	Hannover
	obyvatelstvo
jazyky:	dolnoněmčina (úřední), angličtina
náboženství:	luteránské, anglikánské, římskokatolické, judaistické
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská; země:	Svatá říše římská (1692–1714); Velká Británie (personální unie 1714–1800); Spojené království (personální unie 1801–1807)
vznik:	1692 – vznik kurfiřtství
zánik:	9. červenec 1807 – Tylžský mír, toho roku včleněno do Vestfálského království
	státní útvary a území
	Kalenberské knížectví
	Lüneburské knížectví
	Osnabrücké knížecí biskupství
	Knížectví Celle
	Hannoverské království
	Vestfálské království
	První Francouzské císařství

Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (oficiálně, německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg) neboli Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover, zkráceně Kurhannover) byl stát Svaté říše římské národa německého, který ležel v Dolnosaském kraji v severní části dnešního Německa. Celek byl v pořadí devátým kurfiřtstvím Svaté říše římské a vládla mu dynastie Hannoverských, jedna z větví welfského rodu. V roce 1714 hannoverský kurfiřt Jiří I. usedl na britský trůn, čímž spojil obě monarchie v personální unii. Současně tak byl britský panovník jedním z říšských knížat. Personální unie kurfiřtství s Velkou Británií vydržela po většinu času jeho existence. Kurfiřtství zaniklo roku 1814, kdy dosáhlo povýšení na království.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

mapy s kurfiřtstvím:
Kurfiřtství (žlutá) v roce 1789
Brunšvicko-lüneburské vévodství včetně Hanoverského kurfiřtství (modře) a Brunšvicko-Wolfenbüttelsko (zeleně) okolo roku 1720. Kurfiřt Jiří I. Ludvík připojil Sasko-Lauenbursko a Brémy a Verden, jeho následník Jiří II. Augustus připojil r. 1731 Zemi Hadeln (béžový pruh u ústí Labe) a Jiří III. připojil r. 1803 knížecí biskupství Osnabrück.