Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství

; vlajka	; znak
geografie	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
	; Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
hlavní město:	Hannover
	obyvatelstvo
jazyky:	dolnoněmčina (úřední), angličtina
náboženství:	luteránské
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská; země:	Svatá říše římská (stát 1692–1714); Království Velké Británie (personální unie 1714–1800); Spojené království Velké Británie a Irska (personální unie 1801–1807)
vznik:	1692 – vznik kurfiřtství
zánik:	9. červenec 1807 – Tylžský mír, toho roku včleněno do Vestfálského království
	státní útvary a území
	Lüneburské knížectví
	Calenberské knížectví
	Osnabrücké biskupství
	Vestfálské království
	Hannoverské království

Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (oficiální název, německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg), hovorově též Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover či zkráceně Kurhannover), byl státní útvar ležící na území dnešního Německa. Jednalo se o deváté kurfiřtství Svaté říše římské národa německého. Vládla zde dynastie Hannoverských, jedna z větví welfského rodu. V roce 1714 hannoverský kurfiřt Jiří I. usedl na britský trůn, čímž spojil obě monarchie v personální unii. Kurfiřtství zaniklo roku 1814, kdy dosáhlo povýšení na království.

Mapa

Mapa Brunšvicko-lüneburského vévodství včetně Hanoverského kurfiřtství (modře) a Bunšvicko-wolfenbüttelského knížectví (zeleně) okolo roku 1720. Kurfiřt Jiří I. Ludvík připojil Sasko-Lauenbursko a Brémy a Verden, jeho následník Jiří II. Augustus připojil Zemi Hadeln (1731, na mapě béžový pruh u ústí Labe) a Jiří III. připojil knížecí biskupství Osnabrück (1803)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electorate of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.