První Francouzské císařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francouzské císařství
Empire Français
1804–1814
1815–1815
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Francouzské císařství a jeho satelity, 1811
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
První Francouzská republika První Francouzská republika
Svatá říše římská Svatá říše římská
Holandské království Holandské království
Rakouské císařství Rakouské císařství
Ligurská republika Ligurská republika
Etrurské království Etrurské království
Raguská republika Raguská republika
Parmské vévodství Parmské vévodství
Papežský stát Papežský stát
Rauracká republika Rauracká republika
Nástupnické:
Restaurace Bourbonů Restaurace Bourbonů
Spojené království nizozemské Spojené království nizozemské
Moresnet Moresnet
Sardinské království Sardinské království
Rakouské císařství Rakouské císařství
Hannoverské království Hannoverské království
Pruské království Pruské království
Holštýnské vévodství Holštýnské vévodství
Hamburk Hamburk
Svobodné a hanzovní město Lübeck Svobodné a hanzovní město Lübeck
Bavorské království Bavorské království
Hessenské velkovévodství Hessenské velkovévodství
Oldenburské velkovévodství Oldenburské velkovévodství
Toskánské velkovévodství Toskánské velkovévodství
Švýcarsko Švýcarsko
Monako Monako

První Francouzské císařství, také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem. Počátkem 19. století bylo dominující evropskou mocností.

Napoleon se nechal korunovat císařem 2. prosince 1804, čímž skončila éra Francouzského konzulátu. Poté třetí koalice Rakouska, Pruska, Ruska, Portugalska a dalších národů vyhlásila Francii válku, v níž Napoleon dobyl mnohá vítězství, největší v bitvě u Slavkova (1805) a u Friedlandu (1807). Na druhou stranu však Angličané zmařili francouzskou invazi do Británie a porazili francouzské námořnictvo v bitvě u Trafalgaru. Tylžský mír uzavřený v červenci 1807 zastavil války v Evropě na další dva roky.

V následujících letech série Napoleonových konfliktů, známých souhrnně jako napoleonské války rozšířily vliv Francie přes celou západní Evropu až do Polska. Roku 1812 mělo císařství 130 départementů a 44 miliónů obyvatel. Francie udržovala vojenskou přítomnost v Itálii, Španělsku, německých oblastech a Varšavském knížectví a mohla počítat s Rakouskem a Pruskem jako spojenci.[1] Počáteční francouzská vítězství také přispěla k rozšíření mnohých myšlenek Velké francouzské revoluce po celé Evropě.

Nicméně francouzské porážky ve Španělsku císařství oslabily. Po vítězství nad Rakouskem ve válce páté koalice Napoleon vpadl se 600 000 armádou do Ruska.[2] Invaze však skončila velikým fiaskem. Válka šesté koalice o rok později vyhnala francouzské síly z Německa.

Napoleon abdikoval roku 1814. Císařství bylo roku 1815 krátce obnoveno na sto dnů, až dokud nebyl Napoleon poražen u Waterloo. Vlády ve Francii se poté ujali Velkou francouzskou revolucí sesazení Bourboni.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First French Empire na anglické Wikipedii.

  1. LYONS, Martyn. Napoleon Bonaparte and the Legacy of the French Revolution. New York : St. Martin's Press, 1994. ISBN 0312121237. S. 232. (anglicky) 
  2. FREMONT-BARNES, Gregory; FISHER, Todd; CORNWELL, Bernard. The Napoleonic Wars: The Rise and Fall of an Empire. Oxford : Osprey Publishing, 2004. ISBN 1841768316. S. 146. (anglicky)