Hamburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hamburk
Freie und Hansestadt Hamburg
Hamburk – znak
znak
Hamburk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 6 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země Hamburk
Hamburk
Red pog.svg
Hamburk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 755,22 km²
Počet obyvatel 1 746 342 [1] (2013)
Hustota zalidnění 2 312 obyv./km²
Správa
Starosta Olaf Scholz (SPD)
Oficiální web www.hamburg.de
Telefonní předvolba 40 a 4721
PSČ 20095–21149, 22041–22769 a 27499
Označení vozidel HH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o německé spolkové zemi a městě. O zaniklé brněnské osadě pojednává článek Brno-Vinohrady.

Hamburk (německy Hamburg, dolnoněmecky Hamborg [ˈhaˑmbɔːχ]) je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa. Úplný název města je Svobodné a hanzovní město Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg).

Hamburk má 1,74 mil. obyvatel a rozkládá se na rozloze 755,22 km². Současné hranice získal Hamburk 1. dubna 1937 na základě zákona „o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“. Tehdy k němu byly připojeny některé sousední obce a města (například Altona), naopak ztratil svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem.

Hamburk leží na severu Německa na dolním toku Labe při ústí do Severního moře a má 2428 mostů (2001) a s tímto počtem se řadí na první místo v Evropě. Ve středověku patřil do spolku Hanza, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí; dodnes je jedním z devíti německých měst, která se označují za hanzovní. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt“, tj. „Brána do světa“.

V Hamburku je jedna z největších německých univerzit. Pro hospodářství města jsou kromě samotného přístavu důležité loděnice a četné jiné průmyslové podniky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

I když první zmínky o Hamburku pocházejí ze 4. století před naším letopočtem, oficiálně město vzniklo v 9. století, přesněji v roce 834, kdy zde Karel Veliký založil arcibiskupství. Svůj název město dostalo zřejmě podle tvrze Hammaburg, kterou nechal v roce 808 postavit právě Karel Veliký na obranu křesťanského baptisteria. Hamburk byl od té doby několikrát okupován a také značně poničen. V roce 845 jej zničili Vikingové, v roce 1030 bylo město vypáleno polským králem Mieszkem II., v roce 1201 a 1214 pro změnu okupováno dánským králem Valdemarem II. Vítězným.

Městu se nevyhnuly ani přírodní pohromy, v roce 1350 60 % obyvatel zabil mor, velká část města zahynula také při požárech v roce 1284 a 1842. V roce 1189 věnoval císař Friedrich Barbarossa městu daňové privilegium a právo obchodu na dolním toku Labe od Hamburku až k moři, proto se stalo svobodným říšským městem. 12. století se tak neslo ve znamení zvýšení obchodu a všeobecného rozkvětu, kdy se Hamburku dostalo světového ohlasu díky vývozu piva.

V roce 1558 byla v Hamburku založena první německá burza cenných papírů a v 17. století město díky vynikajícímu opevnění přežilo bez újmy třicetiletou válku. V roce 1815 byla Vídeňským kongresem potvrzena samostatnost Hamburku a jeho účast v německé konferedaci. V roce 1842 město zasáhl ničivý požár a polovina budov byla nenávratně zničena, proto je většina dnešních staveb novějšího data. Hamburk byl poničen také v průběhu druhé světové války, kdy byl jako přístav jasným cílem spojeneckých vojsk. V roce 1949 se stal součástí Spolkové republiky Německo.

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl a služby[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv jsou zásobování města a jeho zpracovatelského průmyslu potřebným zbožím a surovinami, vývoz hotových výrobků z města a také přeprava osob obstarávány zejména lodní a silniční dopravou, v pozadí nezůstávají ani letecká a železniční přeprava.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Hamburk patří mezi přístavní města, která mají velmi rozvinutou jak námořní tak říční lodní dopravu. Ve městě se nachází druhý největší kontejnerový přístav v Evropě (po Rotterdamu).

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Hamburk je napojen na celoněmeckou dálniční síť.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Asi osm kilometrů od města se nachází Letiště Hamburk (IATA kód: HAM), díky němuž má město spojení do celého světa. Letiště, které je nejstarší v Německu, bylo otevřeno v roce 1911 ve čtvrti Hamburg-Fuhlsbüttel. Působí na něm přibližně 60 leteckých společností, které v roce 2016 obsluhovaly 120 cílových letišť. Oficiální název letiště je Hamburg Airport. Od roku 2009 je letiště spojeno linkou rychlodráhy (S-Bahn) S1 se středem města.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Největším nádražím ve městě je Hamburg Hauptbahnhof, které odbaví denně kolem 450 000 cestujících. Druhé největší nádraží je hlavová stanice Hamburg Altona, jehož kapacita dosahuje přes 150 000 cestujících denně a které je výchozí a cílovou stanicí většiny linií vlaků ICE, EuroCity, InterCity a EuroNight spojujících Hamburk s mnoha německými a evropskými městy včetně Prahy a Brna.[2] V Hamburku je také podzemní dráha (německy: U-Bahn).

Pamětihodnosti a atrakce[editovat | editovat zdroj]

Známé pamětihodnosti Hamburku jsou kostel sv. Michaela a radnice.

Proslulá je také čtvrť Sankt Pauli s ulicí červených luceren Reeperbahn, která nabízí všemožné druhy zábavy. Každoročně se zde koná známá pouť Hamburger Dom. V centru města, ve čtvrti Altstad, se nachází jezero, na kterém je provozováno jachtaření. Nejvyšší stavbou Hamburku je Televizní věž Heinricha Hertze.

Mezi další oblíbená místa patří také Dungeon – skladiště přestavěné na Dům hrůzy, Kontorhaus postavený roku 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster – největší ze tří jezer ve městě o rozloze více než 160 ha. Poblíž něho se nachází i hamburská zoologická zahrada, kde žije téměř 3000 druhů zvířat.[3]

V roce 2017 došlo ke slavnostnímu otevření nové dominanty Hamburku - moderního kulturního a společenského stánku Labská filharmonie.


Panorama z věže Sankt Michaelis
Panorama z věže Sankt Michaelis

Další kulturní instituce:

Dlouhodobý pronájem části hamburského přístavu Československu / České republice[editovat | editovat zdroj]

Část hamburského přístavu Moldauhafen má Česká republika pronajatou do roku 2028. Pronájem části Hamburku od Německa je důsledkem postavení Československa na straně vítězů první světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československé republiky) až do jeho kapitulace 11. listopadu 1918. V této krátké době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919) uznalo Československo v jeho historických hranicích. Uznalo tak i příslušnost pohraničních útvarů Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetsko a Německá jižní Morava a vnitřních enkláv Jihlava, Brno a Olomouc, které usilovaly o separaci a připojení k Německu nebo Rakousku, k Československu. Dále odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let od okamžiku realizace smlouvy. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení svých práv. V rámci Versailleské smlouvy bylo navíc podepsáno, že každých 10 let komise složená ze zástupců Československa, Velké Británie a Německa budou prostory vhodné pro pronájem Československu vytyčovat a že Německo již v den podpisu Versailleské smlouvy dopředu souhlasí se všemi rozhodnutími a závěry této komise. K realizaci Versailleské smlouvy došlo v Hamburku až v roce 1929, kdy město Hamburk pronajalo vhodné prostory Československu. Při rozdělení Československa dne 31. prosince 1992 připadla celá československá část hamburského přístavu České republice. Část Hamburku dlouhodobě pronajatá Česku se nachází ve středu města a přístavu. Je tvořena molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami. Nad českou částí Hamburku Česká republika vykonává svrchovanou moc, jako na kterémkoliv svém území.

Koncentrační tábor[editovat | editovat zdroj]

Na předměstí Hamburku se nacházel koncentrační tábor Neuengamme. V něm byl například zadržován i český básník, herec a zpěvák Emil František Burian.

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/de_zs01_hh.asp
  2. IDOS – Vyhledávač vlakových spojů
  3. Hamburk, aletenky.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]