Sársko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O protektorátu Francie pojednává článek Sársko (1947–1956).
Sársko
Saarland

Mapa Sárska
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Sársko na mapě Německa
Sársko na mapě Německa
Hlavní město Saarbrücken
Souřadnice
Rozloha 2 569,69 km²
Časové pásmo +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 989 000 (30.06.2014)
Hustota zalidnění 384,9 obyv./km²
Správa regionu
Předseda vlády Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU)
Vláda CDU a SPD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 DE-SL
Oficiální web www.saarland.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sársko (německy Saarland) je jedna ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo. Vedle městských spolkových zemí Berlína, HamburkuBrém je jednou z nejmenších spolkových zemí jak rozlohou tak počtem obyvatel. Hlavním a největším městem je Saarbrücken s přibližně 177 000 obyvateli.

Sársko se nachází v jihozápadní části Německa, hraničí s Francií, Lucemburskem a spolkovou zemí Porýní-Falc. Na ploše 2500 km² žije asi jeden milion obyvatel. Sársko je rozděleno na šest administrativních celků.

Region patří mezi průmyslové oblasti. Byl však omezen důlní a hutnický průmysl, po němž se jako památky zachovaly Völklingenské hutě z 19. století, které byly v roce 1994 zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sársko hraničí na jihu a na východě s francouzským departementem Moselle, na západě s Lucemburskem a na severu a na východě se spolkovou zemí Porýní-Falc. Je pojmenováno po řece Saar, která je přítokem řeky Mosely a teče napříč sárským územím od jihu k severovýchodu. Jedna třetina rozlohy Sárska je pokryta lesy, což je skoro nejvíce ze všech německých spolkových zemí. Terén země je kopcovitý, nejvyšší hora Dollberg měří 695,4 metru nad mořem. Nejvíce obyvatel žije při hranici s Francií v aglomeraci, která obklopuje hlavní město.

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Okresy spolkové země

Sársko je rozděleno do šesti okresů (německy Landkreis) se správními středisky:

Historie před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Území Sárska bylo osidlováno keltskými kmeny Treverů a Mediomatriků. Největší památkou z této doby je zbytek opevněného hradiště v Otzenhausenu na severu země. V prvním století před naším letopočtem zřídila Římská říše toto území jako část své provincie Belgica. Keltské obyvatelstvo se mísilo s římským. Region prosperoval, což dnes můžeme pozorovat na pozůstatcích po římských sídlech. Římská nadvláda skončila v pátém století našeho letopočtu, kdy toto území dobyli Frankové. Území Sárska bylo rozděleno do několika malých oblastí. Některé z nich byly spravovány panovníky ze sousedních zemí. V průběhu let tyto oblasti získaly vysokou míru nezávislosti, ohrožovanou pouze francouzskými králi, kteří chtěli sjednotit pod svou vládu všechna území na západním břehu Rýna. Nakonec to nebyli francouzští králové, nýbrž armády francouzské revoluce, které ukončily nezávislost států na území dnešního Sárska. V roce 1792 dobyly tato území a stanovily je součástí Francouzské republiky. Některé vesnice se staly součástí departementu de la Sarre, několik vesnic na východě země bylo připojeno k departementu Donnersberg. Po porážce Napoleona roku 1815 bylo Sársko rozděleno do tří částí. Největší z nich se stala součástí pruské rýnské provincie. Další část, obdobná jako dnešní zemský okres Saarpfalz, byla přidělena Bavorskému království jako součást Rýnské Falce. Nejmenší část, ves Nohfelden, byla součástí Oldenburska. 31. července 1870 nařídil francouzský císař Napoleon III. invazi přes řeku Saar k dobytí Saarbrückenu. První výstřely francouzsko-pruské války zazněly na spichernských výšinách jižně od Saarbrückenu. Po této válce se Sársko stalo součástí sjednocené Německé říše.

Historie po první světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po skončení první světové války bylo Sársko obsazeno vojsky vítězné Francie a podřízeno vojenské správě. Dnem platnosti Versailleské smlouvy 10. ledna 1920 bylo ustaveno tzv. Sárské teritorium (Saargebiet), které bylo na 15 let postaveno pod kontrolu nově vytvořené Společnosti národů, aniž by byla jeho formální příslušnost k Německu státoprávně dotčena. Již 27. února 1920 byla Společností národů dosazena tzv. Komise pro vládu nad Sárskou kotlinou (Commission de gouvernement du Bassin de la Sarre), která vystřídala francouzskou vojenskou správu. Zástupci předsedy této komise (z různých mocností) se svými administrativními orgány od tohoto dne až do roku 1935 fakticky toto území spravovali. První z nich byl Victor Rault, který byl dosazen Francií 26. února 1920 a působil v Sársku do 18. března 1926.

Ve skutečnosti bylo Sársko po 15 let pod kontrolou Francie. V roce 1933 do Sárska emigrovaly početné skupiny antinacistů z Německa, poněvadž Sársko stále nespadalo pod přímou správu Třetí říše. Protinacistické skupiny se zasazovaly o to, aby bylo Sársko nadále spravováno Francií, dokud bude v Německu vládnout Adolf Hitler.

Po vypršení patnáctiletého období pod správou Společnosti národů však bylo v Sársku vyhlášeno veřejné referendum o přičlenění Sárska k Německu. 90,3 procenta voličů se vyslovilo pro toto řešení.[1]

Nacisté jmenovali do funkce říšského komisaře pro Sársko Josefa Bürckela (1895–1944). Název jeho funkce se v originálním znění několikrát změnil. Zněl nejprve „Říšský komisař pro začlenění Sárska“ (Reichskommissar für die Rückgliederung des Saarlandes), poté „Říšský komisař pro Sársko“ (Reichskommissar für das Saarland), dále „Říšský komisař pro Sárskou Falc“ (Reichskommissar für die Saarpfalz) a nakonec „Říšský místodržící v Západní marce“ (Reichsstatthalter in der Westmark). 28. září 1944 byl Josef Bürckel vystřídán Willim Stöhrem, který Sársko spravoval do 21. března 1945.

Po druhé světové válce bylo Sársko odtrženo od Německa a stalo se francouzským protektorátem. K Německu bylo opět přičleněno v roce 1955.

Historie po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Sárska v letech 1947–1956
Podrobnější informace naleznete v článku Sársko (1947–1956).

Po konci 2. sv. války spadalo Sársko do francouzské okupační zóny, kde mělo autonomní status. Ostatní země francouzské zóny se r. 1949 připojily k SRN. Sársko se připojilo v roce 1957 po referendu z r. 1955.

Představitelé Sárska[editovat | editovat zdroj]

Zástupci Společnosti národů[editovat | editovat zdroj]

  • 1920–1926: Victor Rault (Francie)
  • 1926–1927: George Washington Stephens (Kanada)
  • 1927–1932: Sir Ernest Colville Collins Wilton (Spojené království)
  • 1932–1935: Geoffrey George Knox (Spojené království)

Říšští komisaři[editovat | editovat zdroj]

  • 1935–1944: Josef Bürckel (NSDAP)
  • 1944–1945: Willi Stöhr (NSDAP)

Předsedové zemské vlády[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podrobněji viz SMETANA, Karel. Sárský plebiscit 1935. Historický obzor, 2005, 16 (11/12), s. 270-281. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]