Svobodné hanzovní město Brémy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svobodné hanzovní město Brémy
Freie Hansestadt Bremen
Bremen aerial view 9.JPG
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Locator map Bremen in Germany.svg
Hlavní město Brémy
Souřadnice
Rozloha 419,38 km²
Časové pásmo +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 671 489
Hustota zalidnění 1 601 ob./km²
Jazyk němčina, dolnoněmecká nářečí
Náboženství Protestantství (44 %), římskokatolická církev (12 %), islám
Správa regionu
Nadřazený celek Německo
Druh celku Německá spolková země
Podřízené celky 2 města, 7 městských okresů
Předseda vlády Carsten Sieling (SPD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 DE-HB

Svobodné hanzovní město Brémy, německy Freie Hansestadt Bremen, je spolková země na severu Německa. Do této spolkové země patří dvě města, a to Brémy a od roku 1827 také nově založené přístavní město Bremerhaven, která spolu nejen územně nesouvisí, nýbrž jsou od sebe 53 km vzdálena. Obě města jsou obklopena územím spolkové země Dolní Sasko a leží na splavné řece Vezeře (německy Weser).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Celá spolková země měla k 31. prosinci 2015 671 489 obyvatel.[1] Z toho připadalo na město Brémy 557 464 obyvatel a na město Bremerhaven 114 025 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Území patřící k říšskému městu Brémy (červená písmena) ve 14. až 18. století, k tomu delta řeky Vesery

V roce 1186 obdrželo město Brémy od císaře Fridricha I. Barbarossy tzv. Gelnhausenské privilegium (Gelnhauser Privileg), kterým dostalo status říšského města, nikoliv však svobodného říšského města. Od roku 1260 byly Brémy členem obchodního sdružení Hanza, avšak byly pro ostatní členy sdružení často nespolehlivým partnerem, například v boji proti pirátům. Přesto ovlivnilo členství v Hanze významně celou historii města i jeho vývoj. Město bylo prvním sídlem biskupa, který měl rozšiřovat křesťanství po celé Skandinávii. Spojení obou funkcí přineslo velký rozvoj, který byl hospodářsky založen na dovozu obilí z Polska, kůží a dřeva z RuskaPobaltí a vývozu řemeslných výrobků ze severního Německa. Bohatnutí přinášelo i lepší možnost městské správy a bezpečnosti obyvatel.

Od 16. století se Brémy se staly centrem protestantství a později i liberalismu. Z brémského okolí pochází světoznámá pohádka „Zvířátka a Petrovští“.

Protože řeka Vezera byla čím dál tím více zanesena pískem, vybudovali v letech 1619 až 1623 nizozemští konstruktéři na vhodném místě první umělý přístav v Německu. Protože však zanášení pískem nadále ohrožovalo lodní přepravu zboží, koupil v roce 1827 tehdejší [starosta]] Brém Johann Smidt pro město od Hannoveru území a násypy na místě vyústění řeky Geeste do tzv. Vnější Vezery (Außenweser). Zde bylo založeno dne 1. května 1827 město pod názvem Bremerhaven. Postupně byly stavěny přístavy, tzv. starý přístav (Alter Hafen) byl dokončen v roce 1830. V současnosti je Bremerhaven jedním z nejdůležitějších přístavů v Německu, mj. pro lodní přepravu kontejnerů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Po vybudování přístavu Bremerhaven, připojeném mocensky i administrativně k brémskému státu, se hospodářský rozvoj obou měst dále prohloubil. Z Bremerhavenu vyplouvaly a do přístavu se vracely zámořské lodě, naložené nejrůznějším zbožím z dalekých zemí. Bremerhaven se stal důležitým překladištěm, zásobujícím město Brémy potřebnými surovinami pro rozvoj obchodu a zpracovatelského řemesla. V 19. století umožnily radikální změny v dopravě spojené s vynálezem parníku a výstavbou železnic velký rozvoj strojového průmyslu. Důležitými surovinami pro Brémy byly mj. kakaové boby a káva. Z Bremerhavenu se také vydávali početní vystěhovalci z východu Evropy za lepším živobytím ve Spojených státech americkýchArgentině.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistische Ämter des Bundes und der Länder (Statistické úřady spolku a zemí), http://www.statistik-portal.de/Statistik-Portal/de_zs01_hb.asp. Stav k 24. lednu 2017 (německy).