Svobodné říšské město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svobodná říšská města ve Svaté říši římské, rok 1648

Svobodné říšské město (německy: Reichsstadt) bylo označení města ve Svaté říši římské, v němž formálně vládl pouze císař Svaté říše římské; jako protiklad říšského města, která spadalo do příslušné části říše a kde vládl některý z mnoha říšských knížat (vévoda nebo kníže-biskup). Svobodná říšská města měla svého nezávislého představitele v říšském sněmu Svaté říše římské. Později byl formálním vládcem kníže-biskup, avšak ve vrcholném středověku získala města na biskupovi vesměs plnou nezávislost.

Co se týče pojmu svobodné říšské město, rozlišuje se mezi říšskými městy (Reichsstädte) a svobodnými městy (freie Städte). Ačkoliv se městská práva případ od případu více či méně lišila, obecně svobodná města měla více práv a privilegií než říšská města. Například svobodná města pouze podporovala císaře během křížových výprav a organizovala svoji vlastní vojenskou ochranu, říšská města kromě toho platila císaři daně a vysílala sbory na jeho vojenská tažení. Postupem času se rozdíly mezi říšskými městy a svobodnými městy stále více zmenšovaly, až se ustálil termín svobodné říšské město. Více než privilegiemi se na nezávislost města podílelo jejich bohatství. Bohatá města jako Lübeck nebo Augsburg byly nezávislými enklávami uvnitř Svaté říše římské, vyhlašujícími války a uzavírajícími mír, kontrolující své obchodní aktivity a připouštějící pouze malé zásahy zvenčí. V pozdním středověku mnoho svobodných měst vytvářelo aliance (Städtebünde). Nejvýznamnější z nich byla Hanzovní liga, do níž se zapojovala i města, která nikdy nebyla svobodnými městy a připojila se k lize se svolením místního knížete.

Po Vídeňském kongresu v roce 1815 byly obnoveny jako svobodná říšská města pouze Brémy (včetně Bremerhavenu), Hamburg (včetně exkláv), Lübeck a Frankfurt nad Mohanem. Staronová svobodná města (již ne říšská) se stala členy Německého spolku. Frankfurt nad Mohanem byl ale v roce 1866 po prusko-rakouské válce anektován Pruskem. Svobodné město Lübeck bylo zrušeno v roce 1937 tzv. Zákonem o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách. Po vytvoření spolkové republiky Německo byly svobodná města Brémy a Hamburg opět vytvořeny.

Seznam svobodných říšských měst[editovat | editovat zdroj]

Městské znaky svobodných říšských měst (od roku 1605)
Městské znaky svobodných říšských měst (od roku 1605)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Jacob Moser: Von der Reichs-Stättischen Regiments-Verfassung. Nach denen Reichs-Gesezen u. d. Reichs-Herkommen, wie auch aus denen Teutschen Staats-Rechts-Lehren und eigener Erfahrung. Mezler, Frankfurt und Leipzig 1772 (Digitalisat)
  • Urs Hafner: Republik im Konflikt. Schwäbische Reichsstädte und bürgerliche Politik in der frühen Neuzeit. Bibliotheca Academica, Tübingen 2001, ISBN 3-928471-36-8
  • André Krischer: Reichsstädte in der Fürstengesellschaft. Politischer Zeichengebrauch in der Frühen Neuzeit. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2006, ISBN 3-534-19885-9.
  • Richard Schmidt: Deutsche Reichsstädte. Hirmer, München 1957.