Janovská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janovská republika
Repubblica di Genova
„La Superba“
Repúbrica de Zêna
 Italské království (Svatá říše římská)
 Korsické království (1736)
 Gênes
10051797
18141815
Ligurská republika 
Sardinské království 
Korsické království (1736) 
Janovské vévodství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Respublica superiorem non recognoscens
geografie
Mapa
Janovská republika a její kolonie
obyvatelstvo
státní útvar
genovino
vznik:
1005
zánik:
1815
Státní útvary a území
Předcházející:
Italské království (Svatá říše římská) Italské království (Svatá říše římská)
Korsické království (1736) Korsické království (1736)
Gênes Gênes
Nástupnické:
Ligurská republika Ligurská republika
Sardinské království Sardinské království
Korsické království (1736) Korsické království (1736)
Janovské vévodství Janovské vévodství

Janovská republika (ligursky Repúbrica de Zêna, italsky Repubblica di Genova, latinsky Res Publica Ianuensis), celým názvem pak Nejjasnější janovská republika (italsky Serenissima Repubblica di Genova) byla nezávislá republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova. Její původ lze hledat v polovině 11. století, kdy se Janov stal samosprávnou městskou komunou, zanikla pak v roce 1798, kdy na jejím území vznikla Ligurská republika, resp. v roce 1805, kdy bylo území anektováno napoleonskou Francií.

Ve středověku patřila k nejvýznamnějším obchodním centrům Středomoří a se svými konkurenty — Pisou v 11. - 12. století, od níž Janov získal Korsiku a část Sardínie; ve 13. století - 14. století pak s Benátkami — vedla řadu ozbrojených konfliktů.

K rozvoji svého vlivu využila především křižáckých tažení a v Levantě založila mnoho svých faktorií. Ve spolupráci s Nikájským císařstvím nabyla velkého vlivu v Egejském moři (např. ostrov Chios jí patřil až do roku 1566) a v Černomoří. Od 13. století v ní vládla oligarchie a roku 1339 byl zřízen úřad dóžete. V letech 1378 - 1381 rivalita s Benátkami vyústila ve válku, ve které byla Janovská republika poražena na hlavu v bitvě u Chioggie a která se stala počátkem pozvolného úpadku. Ten vyvrcholil na počátku 16. století, kdy republika na téměř třicet let ztratila svou nezávislost v souvislosti s francouzsko-španělským soupeřením o nadvládu nad Apeninským poloostrovem.

Samostatná vláda oligarchie byla obnovena až v roce 1528, tentokrát ovšem v úzkém spojenectví se Španělskem, jež bylo na vrcholu své imperiální moci. Janovští finančníci patřili k oporám španělského trůnu a podíleli se jak na zámořských výbojích, tak i na potlačování Nizozemské revoluce.

Postupný úpadek Španělska jako světové velmoci v 17. a 18. století se projevil i na postavení Janova. V roce 1768 byl nucen prodat Korsiku Francii. V roce 1797 byla republika okupována francouzskými revolučními vojsky, která vyhlásila tzv. Ligurskou republiku jako jeden z obdobných klientských útvarů na italské půdě. Roku 1805 nakonec Napoleon území úplně připojil k francouzskému císařství jako součást Apeninského departamentu. Ačkoli bylo v roce 1814 po porážce Napoleona vyhlášeno obnovení Janovské republiky, bylo její území o rok později oktrojem Vídeňského kongresu přiřčeno Sardinskému království, které území připojilo jako Janovské vévodství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]