Janovská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janovská republika
Serenissima Repubblica di Genova
Nejjasnější janovská republika
1005–1815 Ligurská republika 
Sardinské království 
Janovské vévodství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: 'Respublica superiorem non recognoscens'
geografie
Mapa
hlavní město:
Janov
obyvatelstvo
státní útvar
genovino
vznik:
1005
zánik:
1815
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Ligurská republika Ligurská republika
Sardinské království Sardinské království
Janovské vévodství Janovské vévodství

Janovská republika (italsky: Repubblica di Genova, celým názvem pak Nejjasnější janovská republika) byla nezávislá republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova. Její původ lze hledat v polovině 11. století, kdy se Janov stal samosprávnou městskou komunou, zanikla pak v roce 1798, kdy na jejím území vznikla Ligurská republika, resp. v roce 1805, kdy bylo území anektováno napoleonskou Francií.

Ve středověku patřila k nejvýznamnějším obchodním centrům Středomoří a se svými konkurenty — Pisou v 11. - 12. století, od níž Janov získal Korsiku a část Sardínie; ve 13. století - 14. století pak s Benátkami — vedla řadu ozbrojených konfliktů.

K rozvoji svého vlivu využila především křižáckých tažení a v Levantě založila mnoho svých faktorií. Ve spolupráci s Nikájským císařstvím nabyla velkého vlivu v Egejském moři (např. ostrov Chios jí patřil až do roku 1566) a v Černomoří. Od 13. století v ní vládla oligarchie a roku 1339 byl zřízen úřad dóžete. V letech 1378 - 1381 rivalita s Benátkami vyústila ve válku, ve které byla Janovská republika poražena na hlavu v bitvě u Chioggie a která se stala počátkem pozvolného úpadku. Ten vyvrcholil na počátku 16. století, kdy republika na téměř třicet let ztratila svou nezávislost v souvislosti s francouzsko-španělským soupeřením o nadvládu nad Apeninským poloostrovem.

Samostatná vláda oligarchie byla obnovena až v roce 1528, tentokrát ovšem v úzkém spojenectví se Španělskem, jež bylo na vrcholu své imperiální moci. Janovští finančníci patřili k oporám španělského trůnu a podíleli se jak na zámořských výbojích, tak i na potlačování Nizozemské revoluce.

Postupný úpadek Španělska jako světové velmoci v 17. a 18. století se projevil i na postavení Janova. V roce 1768 byl nucen prodat Korsiku Francii. V roce 1797 byla republika okupována francouzskými revolučními vojsky, která vyhlásila tzv. Ligurskou republiku jako jeden z obdobných klientských útvarů na italské půdě. Roku 1805 nakonec Napoleon území úplně připojil k francouzskému císařství jako součást Apeninského departamentu. Ačkoli bylo v roce 1814 po porážce Napoleona vyhlášeno obnovení Janovské republiky, bylo její území o rok později oktrojem Vídeňského kongresu přiřčeno Sardinskému království, které území připojilo jako Janovské vévodství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu