Sardinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o autonomním regionu Itálie. Další významy jsou uvedeny na stránce Sardinie (rozcestník).
Sardinie
Regione Sardegna
Satelitní snímek Sardínie
Satelitní snímek Sardínie
Sardinie – znak
znak
Sardinie – vlajka
vlajka
Geografie
Sardinia in Italy.svg
Hlavní městoCagliari
Souřadnice
Rozloha24 100 km²[1]
Geodata (OSM)6847723 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 663 286 (2015[2])
Hustota zalidnění69 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekItálieItálie Itálie
Druh celkuregion
Podřízené celky4 provincií (Nuoro, Oristano, Sassari, Sud Sardegna) a Metropolitní město Cagliari
377 obcí
GuvernérChristian Solinas (PSd’Az)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IT-88
NUTSITG2
Oficiální webwww.regione.sardegna.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sardinie (italsky Sardegna, sardinsky Sardigna, Sardinna nebo Sardinnia) je autonomní oblast na stejnojmenném ostrově na jihozápadě Itálie ve Středozemním moři. Nachází se mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem. Region má rozlohu 24 100 km²,[1] přes 1,6 miliónu obyvatel a dělí se na 4 provincie a metropolitní město Cagliari. V regionu se mluví kromě italštiny také sardinštinou a ve městě Alghero katalánštinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku na Sardinii existovala nuragská civilizace, která je pojmenována podle svých typických staveb, nuragů, kamenných věží ve tvaru komolého kužele, jichž se na ostrově dnes nachází asi 7000.[3]

Od konce 13. století byla Sardinie pod vládou Aragonie. Ostrov byl častým cílem útoků muslimských pirátů ze Severní Afriky a ještě v roce 1798 bylo více než 900 obyvatel odvlečeno do otroctví nájezdníky z Tuniska.[4] Španělsko o Sardinské království definitivně přišlo v roce 1714 během války o dědictví španělské ve prospěch rakouské monarchie, která zas území roku 1720 vyměnila se savojským vévodou za Sicílii. Území savojského vévody dostalo název Sardinské království, i když mu vládla savojská dynastie a jeho centrem byl Piemont. Po sjednocení Itálie bylo 18. února 1861 vyhlášeno zřízení Italského království a piemontsko-sardinský král Viktor Emanuel II. byl prohlášen italským králem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím, které je dlouhé 1 849 km. Nejvyšším vrcholem je Punta La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargent. Oblast zahrnuje hlavní ostrov Sardinie a okolní ostrovy, mimo jiné např. Sant'Antioco, San Pietro, Asinara, La Maddalena a Caprera.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze třinácti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Christian Solinas za Sardinskou stranu akce.[5]

Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 60 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.

Výsledky posledních voleb do regionálního shromáždění (únor 2019)[editovat | editovat zdroj]

Sardinian Regional Council 2019.svg
Koalice Strana Hlasy Mandáty
Abs. %
CDX Liga severu 81 421 11.4 8
Sardinská strana akce 70 434 9.9 8
Forza Italia 57 430 8.0 5
Sardinští reformisté 36 299 5.1 4
Bratři Itálie 33 716 4.7 3
Sardegna20Venti 29 473 4.1 3
Unie středu 26 948 3.8 3
Občanské hnutí Sardinie 11 689 1.6 1
Fortza Paris 11 611 1.6 1
Ostatní strany 11 333 1.6 0
Středopravice celkem 370 354 51.9 36
CSX Demokratická strana 96 235 13.5 8
Svobodná a rovná Sardinie 27 077 3.8 2
Progresivní oblast 22 671 3.2 3
My, Sardinie 20 011 2.8 2
Společná budoucnost 18 750 2.6 2
Sardinie společně 17 566 2.5 1
Ostatní strany 12 350 1.7 0
Středolevice celkem 214 660 30.1 18
Hnutí pěti hvězd 69 573 9.7 6
Ostatní strany 59 415 8.4 0
Celkem 706 020 100 60

Film[editovat | editovat zdroj]

O Sardinii pojednává česko-italský celovečerní film Mír s tuleni, obsahující mimořádně zajímavé archivní i nově pořízené záběry Sardinie ze vzduchu, pevniny i z moře. Film vznikl ve spolupráci se sardskými obyvateli městečka Cala Gonone a byl po celé Sardinii promítán také v kinech.

Dostupnost a turismus[editovat | editovat zdroj]

Turisté navštěvují horo-skalnatá oblast Aggius (5 km SZ od Tempia) se stometrovými oblými monolity. Hodnotné možnosti tu mají horolezci. Na severním pobřeží u Capo Testa se nalézá pás 60–90 m vysokých, oblých balvanových kup, přístupných z moře i pobřeží. Lezecké stěny se zvedají z moře a pláží v Golfo di Orosei u Cala Gonone a jižněji u Cala Fuili a Cala Luna. Efektní červené skalní stěny vystupující přímo z vody u Arbatax (poblíž Tortoli) se pro svou zvětralost využívají méně. Na Sardinii se nachází neznámé prehistorické stavby - nuraghy z let 1500–300 př. n. l. V provincii Oristano je archeologické naleziště starobylého města Tharros. Přístup je nejčastější lodí z Itálie anebo Korsiky přes Bonifácký průliv.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.sardegnastatistiche.it/cartaidentita/
  2. Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné online. (italsky) 
  3. Informace - Sardinie, dějiny. Geops.cz [online]. Dostupné online. 
  4. Christian Slaves, Muslim Masters: White Slavery in the Mediterranean, the Barbary Coast and Italy, 1500–1800. Robert Davis (2004). s.45. ISBN 1-4039-4551-9.
  5. Composizione. Regione Autonoma della Sardegna [online]. 2019 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. (v italštině) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]