Sardinština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sardinština (Limba Sarda)
Počet mluvčích1 000 000 - 1 350 000 (2016)
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykItálie (Sardinie)
Kódy
ISO 639-1sc
ISO 639-2srd (B)
srd (T)
ISO 639-3srd
Ethnologuesrd
Wikipedie
https://sc.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Postavení sardštiny na Sardinii (Jazyková mapa)
Dvojjazyčné (dopravní) značení na Sardinii

Sardština[1], někdy také sardinština[2], je indoevropský jazyk náležící do skupiny jihorománských jazyků. Je rozšířena zejména na Sardinii kde vznikla z latinských základů.

Vznik jazyka[editovat | editovat zdroj]

Sardština je románský jazyk, jenž se nejvíce blíží vulgární latině (ta dala základ všem románským jazykům), což je důsledkem předčasné izolace ostrova od římského impéria, jež ve své době představovalo mimo jiné významný impuls jazykového vývoje. Izolace zabránila kontaktu s dalšími jazyky podobně, jako tomu bylo v případě islandštiny ve vztahu k ostatním skandinávských jazykům. Podle názoru řady jazykovědců tak vývoj sardštinu ponechal na dosti archaické úrovni; někteří sardinští lingvisté však tento názor vyvracejí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Sardštinu v současnosti používá asi 1,2 miliónu osob, zejména žijících na Sardinii, dále pak emigrantů původem ze Sardinie v Itálii a jinde ve světě. Téměř všichni ovládají současně i italštinu. Sardinština se nepoužívá na celém ostrově – vyskytují se zde i jiné románské jazyky a dialekty: sassarština, gallurština (korsický dialekt), tabarština (dialekt ligurštiny) a algerština (z oblasti okolo města Alghero, katalánský dialekt).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Sardinsky Česky
unu jeden
duos / duas dva
tres tři
bàttor čtyři
chimbe pět
ses šest
sette sedm
otto osm
noe devět
deghe deset

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Otčenáš (modlitba Páně):

Babbu nostu chi ses me is celus,
santificau siat su nomini tuu,
Bengat a nosu su regnu tuu,
fatta siat sa voluntadi tua,
cummenti in su celu aici in sa terra.
Dona·(no)si oi
su pani nostu fitianu
E perdona·(no)si is depidus nostus
cummenti nosaterus perdonaus
is depidoris nostus,
E no (no)si lassis arrui in tentazioni,
ma libera·(no)si dal mali. Aici siat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1351-2. Kapitola Stručný přehled jazyků světa, s. 877. (čeština) 
  2. Kódy jazyků MARC na webu Národní knihovny ČR. www.nkp.cz [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-09. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarde na francouzské Wikipedii.