Carfatština
| Carfatština צרפתית | |
|---|---|
| Rozšíření | severní Francie, západní Německo |
| Počet mluvčích | 0 (jazyk vymřel ve 14. století) |
| Klasifikace | Indoevropské jazyky
|
| Písmo | hebrejské |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk | není |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | zrp |
| Ethnologue | zrp |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carfatština, carfatský jazyk nebo židovská francouzština, jazyk židovsko-francouzský (carfatsky: צרפתית, francouzsky sarphatique, tsarfatit) je vymřelý jazyk ze skupiny románských jazyků užívaný Židy v severní Francii a v západním Německu v době od 11. do 14. století. Vznikl na základě starofrancouzštiny a obsahoval mnoho výpůjček z hebrejštiny. Zapisovaný byl modifikovaným hebrejským písmem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název tohoto jazyka pochází z hebrejského slova Tzarfat = Francie. Existují teorie, že carfatština byla předchůdcem jazyka jidiš.
Prvními texty v tomto jazyce byly glosy rabínů Rašiho a Moše HaDarszana k Tóře a Talmudu z 11. století. Pronásledování a vyhnání francouzských Židů do Německa způsobily zánik jazyka ve Francii a vznik nových center písemnictví v tomto jazyku v západoněmeckých místech, jako byl Frankfurt nad Mohanem, Mohuč nebo Cáchy. Tam se jazyk užíval až do konce 14. století, kdy byl nahrazen jidiš.
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Důležitým znakem carfatštiny mezi jazyky židovské diaspory je zapisování samohlásek pomocí systému Nikud. Jiným charakteristickým znakem je malý počet výpůjček z hebrejštiny, kvůli čemuž někteří jazykovědci klasifikují carfatštinu spíše jako dialekt starofrancouzštiny (zapisovaný jiným písmem a s jinou ortografií), než jako jiný jazyk.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Język zarfatit na polské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Judeo-French Archivováno 1. 5. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) Ethnologue "Zarphatic"
