Nikud

Hebrejský biblický text (Gn 1,9). Nikud je vyznačen červeně

Nikud (hebrejsky ניקוד‎ , נִקּוּד‎), doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je souhrnné označení pro systém samohláskových znamének v hebrejské abecedě. Tento systém byl vyvinut mezi 5. a 10. stoletím. Systém se nadále rozvíjel během raného a vrcholného středověku.

Poměrně dlouhou dobu nebyly sjednoceny názvy všech samohláskových znamének (např. Raši nazývá samohlásková znaménka jinými názvy, než je obvyklé dnes) a dokonce ani jejich výslovnost.

Hebrejština podobně jako většina semitských jazyků nezaznamenávala samohlásky ale pouze souhlásky. Potřeba jednotného vokalizačního systému se objevila v době, kdy hebrejština pomalu přestávala být jazykem v běžné komunikaci a stávala se jazykem liturgickým. Vokalizace se tedy týkala primárně biblického textu, později začala být používána pro další texty, především Mišnu a dále ve středověku pro řadu dalších děl.

Nikud v moderní hebrejštině

Systém vokalizačních znamének se udržel až do současnosti a je používán i v moderní hebrejštině.

Výslovnost hebrejských vokálů v moderní hebrejštině
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka

jméno vokálu	znak vokálu	moderní hebrejština
šva quiescens	ְ	prázdný vokál
šva mobile	ְ	e nebo ə	nebo
chataf segol	ֱ	e
chataf patach	ֲ	a
chataf kamac	ֳ	o
chirik (katan)	ִ	i
chirek male (gadol)	י ִ	i
cere	ֵ	e
cere male	י ֵ	e
segol	ֶ	e
patach	ַ	a
kamac katan	ׇ	o
kamac (gadol)	ָ	a
cholam	ׂ	o
cholam male	וֹ	o
kubuc	ֻ	u
šuruk	וּ	u

Další znaménka nikudu

Kromě znamének pro samohlásky se do nikudu započítává i dageš (tečka uprostřed písmene) a to jak silné (forte) tak slabé (lene), a rozlišovací tečka mezi znaky שׂ sin a שׁ šin.

Psaní bez nikudu

Standardně se hebrejský text píše bez nikudu, který je brán spíše jako orientační pomůcka. Samohlásky se ovšem v nevokalizovaném textu naznačují pomocí několika znaků, které jsou nazývány mater lectionis. To jsou konsonanty jud (י) pro [i] a [e], vav (ו) pro [u] nebo [o], he (ה) a alef (א) pro [a]. Pokud je text psán s těmito znaky, nazývá se ktiv male (dosl. „plné“ psaní) - כתיב מלא‎. Pokud je psáno bez těchto pomocných konsonantů, nazývá se ktiv chaser (dosl. psaní „bez“, umenšené) - כתיב חסר‎.

V jiných jazycích

Podobný systém vokalizačních znamének (charakat) používá i arabština.

Související články

• Hebrejština
• Hebrejské písmo
• Fonologie hebrejštiny

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nikud na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo nikud ve Wikislovníku

Portály: Hebraistika