Ladinština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladinština (Ladin)
RozšířeníTridentsko-Horní Adiže, Benátsko (Itálie)
Počet mluvčích30 000
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorIstitut Ladin Micurà de Rü
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2roa (B)
lld (T)
ISO 639-3lld
Ethnologuelld
Wikipedie
lld.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rétorománské jazyky

Ladinština (ladinsky Ladin, italsky Ladino, německy Ladinisch) je románský jazyk, jímž se mluví v italských provinciích Bolzano, Trento a Belluno. Název jazyka vznikl zkomolením názvu samotné latiny, z níž jsou odvozeny všechny románské jazyky.

Je těsně spjata s jazyky furlanštinou (oblast Furlanska-Julského Benátska – okolí města Udine) a rétorománštinou (Švýcarsko). Tyto jazyky lze považovat za dialekty téhož jazyka.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky v ladinštině (Gardena)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (Gardena) Česky
un jeden
doi dva
trëi tři
cater čtyři
cinch pět
sies šest
set sedm
ot osm
nuef devět
diesc deset

Číslovky v ladinštině (Comelico)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (Comelico) Česky
un jeden
doi dva
tröi tři
cuatro čtyři
zinche pět
siö šest
sete sedm
oto osm
növe devět
diös deset

Číslovky v ladinštině (Val Badia)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (Val Badia) Česky
un jeden
dui dva
trëi tři
cater čtyři
cinch pět
sis šest
set sedm
ot osm
devět
diesc deset

Číslovky v ladinštině (Agordin)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (Agordin) Česky
un jeden
doi dva
trëi tři
cuater čtyři
zinch pět
siei šest
set sedm
ot osm
nof devět
dies deset

Číslovky v ladinštině (d'Ampezzo)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (d'Ampezzo) Česky
un jeden
doi dva
tre tři
cuatro čtyři
zinche pět
sié šest
sete sedm
oto osm
noe devět
diesc deset

Číslovky v ladinštině (Fascian)[editovat | editovat zdroj]

Ladinsky (Fascian) Česky
un jeden
doi dva
trei tři
cater čtyři
cinch pět
sie šest
set sedm
ot osm
nef devět
diesc deset

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (Gardena):

Pere nost che te ies tl ciel,
l sibe santificà ti inuem,
l vënie ti rëni,
ti ulentà sibe fata,
coche tl ciel nsci sun la tiera.
Danes ncuei nosc pan da uni di
y lascenes do a nosc debitëures
coche nëus l lascion do ai nostri debitori,
y no nes mené tla tentazion,
ma delibrenes dal mel. Amen.

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (Comelico):

Pare nos ch t és su in ziel,
al to nome söia bandöto,
vögna al to rögno,
söia cunpù l to volöi,
su la tera com itiziel.
Sporde a nöi al pön d ogni dì.
Pardona el nostre depte, compagn ch fadon
nöi a cöi ch è in depto aped naietre
E ne stà lassane zi pericui.
ma dlibra nöi dal mal. Amen.

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (Val Badia):

Nosc Pere sö al Cil,
al sides santifiché to inom,
al vëgnes to rëgn,
tüa orentè sides fata,
sciöche sö al Cil insciö söla tera.
Dasse incö nosc pan da vignidé,
pordona a nos nüsc pićià.
Sciöche nos pordenun a chi che s’à ofenü,
y no se menè tla tentaziun,
mo delibrëiesse dal mal. Amen.

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (Agordin):

Pare nost che t'es sun ziel,
sìe santificà l to inom,
vegne l to regn,
sìe fata la to volontà,
come che n ziel cossita sun tera.
Dane encuoi l nost pan d'ogni dì,
bonene le noste debite,
come che noi le bonon ai nost debitor.
E no sta ne menà nte la tentazion,
ma delibrene dal mal.

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (d'Ampezzo):

Pere nosc che te sos inz'i ziele.
See santificà l to gnon.
Viene l to rein.
See fato l to voré,
cemodo sun ziel, coscira sun tera.
Dame ancuoi l nosc pan dadagnadì.
Aboneme ra nostra debites.
Cemodo che nos res abonon ai nostre debitore.
E no sta a me menà inze ra tentazion,
ma delibereme dal mal.

Otčenáš (modlitba Páně) v ladinštině (Fascian):

Père nosc che te's sun ciel,
sie santificà tie inom,
vegne tie regn,
sie fata tia volontà,
tant sun ciel che su la tera.
Dane anché nosc pan da vigni dì,
e perdona a nosc nesc pecé,
descheche nos ge perdonon a chi che ne à ofenù,
e no lascèr soi te la tentazion,
ma lìbrene dal mèl. Amen.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]