Udine
| Udine | |
|---|---|
 Udine, Matteottiho náměstí | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°2′24″ s. š., 13°8′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| region | Friuli-Venezia Giulia |
| územní spolek obcí | Friuli Centrale |
  Udine | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 57,17 km² |
| Počet obyvatel | 99 208 (31. 10. 2015[1]) |
| Hustota zalidnění | 1 735,95 obyvatel/km² obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Pietro Fontanini (od 14. 5. 2018) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0432 |
| PSČ | 33100 |
| Označení vozidel | UD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Udine (furlansky Udin, slovinsky a zastarale česky Videm) je historické město v severovýchodní Itálii, v oblasti Friuli-Venezia Giulia (do roku 2018 i správní středisko bývalé stejnojmenné provincie). Leží ve středu historického regionu Furlansko, v uzlu furlanských dopravních tahů a 20 km od slovinských hranic.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast byla osídlena od neolitu. Udine se poprvé připomíná roku 983 jako Utinum. Město bylo založeno roku 1220 a stalo se později nejvýznamnějším střediskem celé oblasti a od 18. století sídlem arcibiskupství. Roku 1420 je dobyli Benátčané, kterým město patřilo až do roku 1797. Po krátké francouzské vládě připadlo 1815 jako součást Lombardska-Benátska k Rakousku a roku 1866 k Itálii.[2]
Během První světové války bylo město 29. října 1917 po bitvě u Caporetta obsazeno německými a rakousko-uherskými jednotkami,[1] které zde setrvaly až do bitvy u Vittoria Veneta v říjnu následujícího roku. Po válce se Udine stalo hlavním městem stejnojmenné provincie, která byla roku 1961 včleněna do autonomního regionu Friuli-Venezia Giulia s hlavním městem Trieste. Za druhé světové války, po tom, co se Itálie 8. září 1943 vzdala Spojencům, byl region včetně samotného města pod správou Třetí říše. Město bylo osvobozeno v dubnu 1945.
6. května 1976 postihlo celý region mohutné zemětřesení, které se však nakonec stalo také mezníkem pro další rozvoj města díky státní finanční podpoře. Jedním z bodů obnovy bylo i založení univerzity v Udine roku 1978.[3]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Udine leží na dálnici A23 (E55) z rakouského Villachu, která se jižně od města napojuje na dálnici A4 z Benátek do Terstu. 42 km od Udine je letiště Friuli-Venezia Giulia, které obsluhuje také Terst. Udine je také železniční uzel a má přímé spojení například do Benátek, do Terstu a do Tarvisia. Přímé vlaky EuroStar jezdí do Benátek, Říma, Florencie a Milána, vlaky EuroNight do Salcburku, do Vídně a do Boloni. Městskou dopravu obstarává 12 autobusových linek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Hrad, obnovený po zemětřesení roku 1517 a renesančně přestavěný 1547, kde je umělecké a archeologické muzeum. Na cestě ze zámku na náměstí Liberta je brána Arco Bollani od A. Palladia z roku 1556.
- Loggia del Lionello na náměstí Liberta je gotická radnice z let 1448–1457, obnovená po požáru 1886.
- Loggia di san Giovanni na protější straně náměstí z roku 1533, s kostelem a věží Torre dell´Orologio z roku 1523.
- Gotická katedrála Santa Maria Maggiore z let 1236–1335, barokně přestavěná v 17. století s freskami G. Tiepola.
- Klášterní kostel sv. Františka z roku 1266 slouží jako výstavní místnost.
- Renesanční kostel Panny Marie delle Grazie z roku 1495 s malbami od D. Tintoretta.
- Několik desítek renesančních a barokních paláců.
- Z městského opevnění se zachovaly čtyři brány.
Piazza Libertà a Hrad
Katedrála, západní průčelí
Via Mercato Vecchio
Loggia del Lionello
San Francesco
Brána P. Marie
Palazzo Liruti
Palazzo Antonini (A. Palladio)
Sport[editovat | editovat zdroj]
- Udinese Calcio – fotbalový klub hrající na Stadio Friuli
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Esslingen am Neckar, Německo 1958
Vienne, Francie 1959
Neath Port Talbot, Wales 1960
Norrköping, Švédsko 1964
Schiedam, Nizozemsko 1970
Villach, Rakousko 1979
Maribor, Slovinsko 1985
Albacete, Španělsko 2002
Yaoundé, Kamerun 2008
Spřátelená města[editovat | editovat zdroj]
Windsor (Ontario), Kanada 1975
Resistencia, Argentina 1978- Velenje, Slovinsko 1991
Óbuda, Maďarsko 1992
Bíkáner, Indie 2000- Klagenfurt, Rakousko 2001
Piotrków Trybunalski, Polsko[4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dato Istat – údaj z oficiální webu italského statiského úřadu ke dni 31. 10. 2015
- ↑ Marušič, Branko. 2000. Videm. Enciklopedija Slovenije, díl 14. Ljubljana: Mladinska knjiga, s. 224–5.
- ↑ The University of Udine Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine (Anglická verze oficiálních stránek univerzity)
- ↑ UFFICIO GEMELLAGGI E RELAZIONI INTERNAZIONALI Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine (Dřívější oficiální stránky města)
- ↑ Gemellaggi e relazioni internazionali Archivováno 27. 5. 2016 na Wayback Machine (Nové oficiální stránky města)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Videm. Sv. 26, str. 654
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Udine na Wikimedia Commons - (italsky) Oficiální stránky
