Přeskočit na obsah

Yaoundé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Yaoundé
Pohled na město
Pohled na město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška764 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátKamerunKamerun Kamerun
ProvincieCentrální
DepartmentMfoundi
Yaoundé
Yaoundé
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha180 km²
Počet obyvatel2 440 462 (2012)
Hustota zalidnění13 558,1 obyv./km²
Správa
Statushlavní město
Vznik1888
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yaoundé ([ja.un.de]IPA) je hlavní a s počtem obyvatel 2 440 462 (2012) druhé největší město Kamerunu (po městě Douala).

Město je pojmenováno po kmenu, který zde žije a má stejný název.

Poloha, přírodní a klimatické poměry

[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se na náhorní plošině v jižní části země, v nadmořské výšce 720 až 800 metrů. Nedaleko, severně od města, se tyčí pohoří Mbam Minkom (1 295 m) a hora Nkolodom (1 221 m), zatímco na jihovýchodě se vzpíná vrchol Eloumden (1 159 m). Městem protéká nebo protéká v jeho bezprostřední blízkosti řada potoků a řek se středním průtokem (včetně Mfoundi, Biemé a Mefou). Nedaleko centra Yaoundé leží také malé jezero (Lac Central). Stejně jako v jiných afrických metropolích pronikají do savany a křovin obklopujících město okrajovější čtvrti, postavené bez přesného územního plánu. Rozdělují je zbytky původní zeleně, nebo několik parků, případně zahrad.

Srážky jsou zde poměrně četné (kolem 1 600 mm ročně). Prší hlavně v obdobích březen až červen a v období od září až do listopadu. V měsících zimních i letních jsou naopak srážky nižší.

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]

Město se dělí na řadu místních částí. Rozdělené je do šesti obvodů.

V centru Yaoundé se nacházejí především budovy vládních úřadů, velké reprezentativní hotely a tržiště. V čtvrti Bastos stojí především ambasády, velká evropská komunita a luxusní domy patřící nejbohatším lidem v zemi.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je obyvatelstvo etnicky smíšené. Zhruba čtvrtinu obyvatel tvoří národnost Bamileke, dále Fulani (cca 10 %) a další (Fang, Diwala a Fulan).

Z náboženského hlediska je obyvatelstvo převážně křesťanské (cca 70 %), následuje islám (20 %) a některá domácí africká náboženství (6 % obyvatel).

Yaoundé bylo založeno v roce 1889[1] německými obchodníky jako středisko obchodu se slonovinou. Rovněž zde byla ustanovena zemědělská výzkumná stanice. Statut hlavního města německé kolonie Kamerun získalo roku 1909. Dodnes stojí nejstarší dům ve městě, které vznikl za budovou současného Ministerstva financí nedaleko německého hřbitova.

Během první světové války bylo obsazeno belgickou armádou. Roku 1922 se stalo hlavním městem kolonie východní Kamerun, který získala na základě mandátu Společnosti národů Francie. O pět let později sem byla zavedena Transkamerunská železnice.

V roce 1933 byla postavena první nemocnice ve městě. Yaoundé mělo však ani ne deset tisíc obyvatel. Do druhé světové války dosáhl počet obyvatel dvaceti pěti tisíc. Konaly se zde různé festivaly, které byly v místních jazycích označovány pod slovem Abok a při nichž docházelo k barterové výměně zboží. Tím se město stalo klíčovým bodem pro místní obyvatelstvo.[2] Růst počtu obyvatel byl nicméně po nějakou dobu poměrně pomalý, situaci ovlivnila krize s obchodem s kakaem v polovině 20. století.

Po vyhlášení nezávislosti Kamerunu zůstalo hlavní město právě zde. Vznikly tak nové úřady, např. sem byl umístěn kamerunský Nejvyšší soud. Založena byla i vysoká škola. Roku 1963 získalo první územní plán[3], který předpokládal s jeho dalším rozvojem.

Město mělo v této době okolo devadesáti tisíc lidí. Dramatická a živelná urbanizace znamenaly, že Yaoundé překročilo milionovou hranici v 90. letech 20. století. Vysoká poptávka po bydlení a nízká nabídka vedly k tomu, že vznikla řada slumů a domů postavených ze všeho co bylo po ruce; dřevěných desek ale také i z bláta, tzv. domy poto-poto.[4]

V 3. dekádě 21. století byl iniciován rozsáhlý projekt modernizace a přestavby středu metropole.[5]

Kultura a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kamerunské národní muzeum.

Hlavní turistické atrakce zahrnují Kamerunské muzeum umění (umístěné v benediktinském klášteře), Kamerunské národní muzeum (v prezidentském paláci ve čtvrti Etoudi) a Athemi muzeum. Ve čtvrti Mvog-Betsi se nachází malá zoologická zahrada. Sídlí zde také soukromé etnografické muzeum s názvem Blacktitude Museum.

Ve městě jsou přítomné také stavby německé koloniální architektury.[1] Budova Hlavní pošty z konce 30. let 20. století se dnes považuje za neformální střed města.[1] Katedrála Panny Marie vítězné byla dokončena v roce 1961.

V porovnání s Doualaou je Yaoundé chladnější a méně metropolitní, avšak zde sídlí množství restaurací a nočních podniků. Nepřehlédnutelná je také neobvyklá moderní architektura, která vznikla především díky mnoha politickým představitelům. Mezi pamětihodnosti patří například Památník sjednocení Kamerunu. Životní úroveň je zde nejvyšší ze všech měst z Kamerunu.

Ve městě existuje botanická i zoologická zahrada.

V Yaoundé se nachází mezinárodní letiště (Nsimalen-NSI).

S městy Douala a N´Gaoundéré je spojeno osobní železniční dopravou. Město má železniční stanici, která se nachází na 307. kilometru místní jednokolejné neelektrifikované železniční trati. Severně od města stojí i velké nákladové a seřaďovací nádraží. Z hlavního nádraží jsou pravidelně vypravovány osobní vlaky do přístavního města Douala.[6]

Do přístavního města Douala navíc jezdí po obvykle udržované silnici frekventované autobusy. Dopravní nehody nicméně bývají na hlavní komunikaci časté. Město se snaží rozšiřovat dálniční síť, směřující do města.[7] V roce 2022 byla k Yaoundé přivedena první dálnice moderního typu.[8]

Nechybí zde ani městská hromadná doprava, kterou zajišťují autobusy. Diskutován je vznik systému metrobusů, který by byl financován za pomoci Švédska.[9]

Domy v centru města.
Tržiště v Yaoundé.

Hlavní město má několik továren. Vyrábí se zde například cigarety, mléčné výrobky, výrobky ze skla, dřeva a ostatní. Přes město se vozí káva, kakao, cukrová třtina a kaučuk, které dále směřují do přístavu Douala a na vývoz do dalších zemí světa.

Ve městě je velké množství tržišť (největší v Mokolo[10]) a v centru stojí obrovský supermarket. Známé je také Centrální tržiště (Le Marché Central), které bylo dokončeno v roce 1911.[11]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Yaoundé je sídlem několika významných univerzit, jako např. Středoafrické katolické univerzity (UCAC). První univerzita zde byla dokončena roku 1962. Od roku 1961 zde sídlí i Goethe Institut.

Ve městě stojí víceúčelový stadion Stade Ahmadou Ahidjo. Je zde také krytá hala (Sportovní palác). Je zde finální etapa cyklistického závodu s názvem Grand Prix de Chantal Biya.

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

Největší nemocnicí ve městě je Ústřední nemocnice v Yaoundé s 650 lůžky. Všeobecná nemocnice v Yaoundé, postavená v roce 1985, má 302 lůžek.

Životní prostředí a odpadové hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako jiná velká města v Africe i Yaoundé se potýká s klasickými otázkami, které se týkaji životního prostředí, tedy znečištění, a to jak ovzduší, tak i vod, dále velké množství plastů a odpadové hospodářství. Svoz odpadů zde realizuje místní magistrát prostřednictvím odboru životního prostředí a hygieny. Některé služby jsou zajišťovány soukromým sektorem a jiné cestou neformální ekonomiky. I přesto se odpadky v ulicích vyskytují.[12][13]

Velkou výzvou je také vodní hospodářství, především odtok přívalových dešťů. Často dochází k velkým škodám. Jen v letech 19802014 bylo město zasaženo povodněmi více než stokrát.[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yaoundé na italské Wikipedii.

  1. a b c Cameroun: village devenu capitale politique, Yaoundé a 135 ans. Afrique le 360. Dostupné online [cit. 2025-07-16]. (francouzsky) 
  2. EBAI ENOW OBEN, Emmanuel; NGALA IDI, Humphrey. Urbanisation and Market Growth Trends in the Yaounde Metropolis. In: Journal of Geography and Geology. [s.l.]: [s.n.], 2014. S. 203. (anglicky)
  3. EBAI ENOW OBEN, Emmanuel; NGALA IDI, Humphrey. Urbanisation and Market Growth Trends in the Yaounde Metropolis. In: Journal of Geography and Geology. [s.l.]: [s.n.], 2014. S. 210. (anglicky)
  4. Fabriquer la ville avec les moyens du bord : L’habitat précaire à Yaoundé. Géo influences. Dostupné online [cit. 2025-10-02]. (francouzsky) 
  5. Yaoundé Cœur de ville : cinq ans après, Razel lance enfin les travaux d'un projet urbain à 55 milliards FCFA. Ecomatin. Dostupné online [cit. 2025-07-16]. (rf) 
  6. Cameroun : le train Yaoundé-Douala lancé. Le Point. Dostupné online [cit. 2025-10-02]. (francouzsky) 
  7. Autoroute Yaoundé-Nsimalen Cameroun : 50 hectares expropriés. 237online. Dostupné online [cit. 2025-06-18]. (francouzsky) 
  8. Award of Merit, Road/Highway: Cameroon Yaoundé Douala Freeway, Phase 1. enr.com. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. (anglicky) 
  9. Mobilité urbaine : le Cameroun commande une étude pour un train de banlieue et un BRT à Yaoundé financée par la Suède. Investir au Cameroun. Dostupné online [cit. 2025-10-02]. (francouzsky) 
  10. EBAI ENOW OBEN, Emmanuel; NGALA IDI, Humphrey. Urbanisation and Market Growth Trends in the Yaounde Metropolis. In: Journal of Geography and Geology. [s.l.]: [s.n.], 2014. S. 211. (anglicky)
  11. EBAI ENOW OBEN, Emmanuel; NGALA IDI, Humphrey. Urbanisation and Market Growth Trends in the Yaounde Metropolis. In: Journal of Geography and Geology. [s.l.]: [s.n.], 2014. S. 208. (anglicky)
  12. Cameroun: les déchets dans les rues de Yaoundé indignent ses habitants. enr.com. Dostupné online [cit. 2025-07-16]. (francouzsky) 
  13. Yaoundé ville poubelle : Moussa Njoya dénonce la « tribalisassion » des mairies de villes. Actu Cameroun. Dostupné online [cit. 2025-07-16]. (francouzsky) 
  14. On a oublié la pluie » : à Yaoundé, capitale du Cameroun, un projet de gestion de l’eau pare aux inondations. AFDB. Dostupné online [cit. 2025-10-02]. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]