Rabat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě v Maroku. O pojmu z ekonomie pojednává článek Rabat (ekonomika).
Rabat
الرباط, ⵕⵕⴱⴰⵟ
Rabat – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 53 m n. m.
Stát Maroko Maroko
Region Rabat-Salé-Kénitra
Prefektura Rabat
Rabat
Red pog.svg
Rabat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 118,5 km²
Počet obyvatel 577 827[1] (2014)
Hustota zalidnění 4 876 obyv./km²
Etnické složení Arabové
Náboženské složení muslimové
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Rabat, moderní metropole a historické město
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 1401 (anglicky)
Zařazení 2012 (36. zasedání)
Správa
Vznik 1146
Oficiální web www.rabat.ma
PSČ 10000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabat (někdy též Ribát, arabsky ar-Rabāṭ nebo ar-Ribāṭ, berbersky ⵕⵕⴱⴰⵟ) je od roku 1956 hlavní město Maroka. Zároveň je jedno z marockých „královských měst“. Je situováno na pobřeží Atlantského oceánu, na levém břehu ústí řeky Bú Regreg. Na protějším pravém břehu leží město Salé, se kterým je spojen několika mosty. Oblast Rabatu, Salé a okolních sídel je po Casablance druhou největší městskou aglomerací v Maroku. V minulosti bylo správním střediskem protektorátu Francouzské Maroko.

Ve městě je sídlo krále a vlády, katolického biskupství či Ústavu pro arabský jazyk. Rabat je střediskem bavlnářského, kožedělného a potravinářského průmyslu, dále pak rybolovu. Výrazně zastoupené je umělecké řemeslo (koberce, ozdoby, keramika). Významný je i cestovní ruch.

Dějiny, světové dědictví UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Část města je od roku 2012 součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dle zdůvodnění zápisu na seznam město Rabat kombinuje historické stavby arabsko-muslimské kultury a výstavbu ve stylu západního modernismu. Nachází se zde tzv. „Nové město“ vybudované v počátečním období francouzského protektorátu (od roku 1912 do 30. let 20. století), zahrnující souhrn staveb pro administrativní, residenční a obchodní účely, ale i královské sídlo či botanickou zahradu a park Jardins d’Essais. Jedná se o jeden z největších a nejambicioznějších urbanistickým projektů 20. století na africkém kontinentu. „Staré město“ - nejstarší část města - pochází z 12. století a zahrnuje např. Hassanovu věž, hradby a brány kasby z období vlády Almohadů či pozůstatky staveb andaluských Morisků ze 17. století, kteří do Maroka přišli poté, co je španělský král Filip III. Španělský vykázal ze země.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Většina marockých vysokých škol je soustředěna ve městech Rabat a Casablanca. V Rabatu sídlí např. Univerzita Mohammeda V. založená v roce 1957 se studijními programy v oboru inženýrství, IT, práva, ekonomiky, sociálních věd atd. Mezi další vysokoškolské ústavy patří l'École nationale d'architecture, l'Institut national des postes et télécommunications, l'Institut agronomique et vétérinaire Hassan II, l'École nationale d'industrie minérale, l'Institut national de statistique et d'économie appliquée a další. Pobočku zde má ESSEC Business School.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Rabat je významnou dopravní křižovatkou Maroka. Mezinárodní spojení zajišťuje především zdejší námořní přístav a letiště Rabat-Salé vzdálené přibližně 10 km severně od centra města. Městem prochází Káhirsko-dakarská dálnice a železniční trať ONCF spojující Tanger a Casablancu (v budoucnu by měla vzniknout vysokorychlostní trať mezi těmito městy).

Od roku 2011 jsou v Rabatu a sousedním Salé provozovány 2 tramvajové linky.[2] Jejich celková délka je 19 kilometrů a zahrnují 30 stanic. Dopravu provozuje firma Alstom pomocí strojů Alstom Citadis. V současnosti probíhají práce na výstavbě dalších linek.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive, [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tramway Rabat-Salé [online]. Tramway Rabat-Salé, [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]