Dominique de Villepin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dominique de Villepin
Dominique de Villepin (2010).jpg

167. předseda francouzské vlády
Ve funkci:
31. květen 2005 – 17. květen 2007
Prezident Nicolas Sarkozy
Předchůdce Jean-Pierre Raffarin
Nástupce François Fillon

Ministr vnitra
Ve funkci:
31. březen 2004 – 31. květen 2005
Předchůdce Nicolas Sarkozy
Nástupce Nicolas Sarkozy

Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
7. květen 2002 – 31. březen 2004
Předchůdce Hubert Védrine
Nástupce Michel Barnier
Stranická příslušnost
Členství Unie pro lidové hnutí
Rassemblement pour la République

Narození 14. listopadu 1953 (66 let)
Rabat, MarokoMaroko Maroko
Choť Marie-Laure de Villepin
Rodiče Xavier de Villepin
Děti Marie de Villepin
Příbuzní Patrick de Villepin a Véronique Albanel[1] (sourozenci)
Alma mater École Nationale d'Administration (1978–1980)
Univerzita Paříž X
Institut d'études politiques de Paris
Pařížská univerzita
Univerzita Paříž II
Profese politik, diplomat, spisovatel a advokát
Ocenění prix Premier-Empire (2001)
velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2006)
Pierre Lafue Prize (2009)
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Prix d'Académie
… více na Wikidatech
Webová stránka www.dominiquedevillepin.fr
Commons Dominique de Villepin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominique Marie François René Galouzeau de Villepin, obvykle Dominique de Villepin (* 14. listopadu 1953 Rabat, Maroko) je francouzský spisovatel, diplomat a politik. Od 31. května 2005 do 15. května 2007 byl předsedou francouzské vlády.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval politologii na Pařížském institutu politických věd a pokračoval na prestižní francouzské univerzitě (přesněji) École nationale d'administration. Stal se diplomatem a působil jako vyslanec ve Washingtonu D.C. (1984-1989) a v Novém Dillí (1989-1992). Stoupal v hodnostech francouzského práva jako jeden z chráněnců tehdejšího prezidenta Jacquese Chiraca.

Do všeobecného světového povědomí se dostal jako ministr zahraničních věcí, když vyjádřil v r. 2003 svůj nesouhlas s invazí do Iráku. Vše vyvrcholilo jeho proslovem před OSN, kdy vystoupil proti druhé rezoluci OSN povolující použití síly proti režimu diktátora Saddáma Husajna.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. Ordonnance souveraine no 13149 du 25 juillet 1997
  3. a b Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  4. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  6. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 maja 2000 r. o nadaniu orderów.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]