Édouard Balladur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Édouard Balladur
Édouard Balladur roku 1987

14. premiér Francie
(162. předseda vlády Francie)
Ve funkci:
29. březen 1993 – 11. květen 1995
Prezident François Mitterrand
Předchůdce Pierre Bérégovoy
Nástupce Alain Juppé

Narození 2. května 1929 (89 let)
İzmir TureckoTurecko Turecko
Ocenění velkodůstojník Řádu čestné legie
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Prix Aujourd'hui
velkokříž Národního řádu za zásluhy
Rytířský velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Balladur (* 2. května 1929, İzmir) je francouzský konzervativní politik arménského původu narozený v Turecku. Jeho rodina emigrovala do Francie roku 1935, v jeho šesti letech. V letech 19931995 byl premiérem Francie. V letech 19861988 byl ministrem financí ve vládě Jacquese Chiraca. Byl představitelem konzervativní politické strany Rassemblement pour la République (která roku 2002 spoluvytvořila nový pravicový subjekt Union pour un Mouvement Populaire). Roku 1995 kandidoval na prezidenta, skončil na třetím místě. Byl považován za politika, který na francouzské pravici oslabil gaullismus.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou politickou kariéru začínal po boku Georgese Pompidoua, nejprve byl jeho poradcem, když zastával funkci premiéra, poté, co se Pompidou stal prezidentem, stal se Balladur zástupcem jeho kancléře a nakonec i kancléřem (1973–1974). Po angažmá v prezidentském paláci se z politiky načas stáhl, ale vrátil se do ní v 80. letech jako podporovatel a poradce Jacquese Chiraca, který formoval novou stranu. To mu zajistilo i funkci v první vládě, kterou Chirac sestavil.

Obě vlády, jejichž byl členem, museli vládnout pod levicovým prezidentem François Mitterrandem a Balladur byl považován za specialistu na tuto situaci. Jako premiér se vyznačoval umírněným přístupem, zpětně byla ovšem kritizována především jeho role při genocidě ve Rwandě roku 1994.

O jeho politickém osudu nakonec rozhodl především vztah se Chiracem. Roku 1995, kdy Balladur vedl vládu jako premiér, nejprve Chiracovi slíbil podporu v prezidentských volbách. Později se ale rozhodl, že bude kandidovat sám. Chirac však ve volbách zvítězil a Balladura ihned odvolal z funkce premiéra. Chirac si spor vzal velmi osobně, zrušil s Balladurem přátelství a pravicové politiky, kteří ve volbách roku 1995 podpodporovali Balladura, tzv. Balladuriens (k nimž patřil mj. i Nicolas Sarkozy), odstavil z funkcí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]