Institut d'études politiques de Paris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Sciences Po, 27 rue Saint Guillaume

Institut d'études politiques de Paris (česky Pařížský institut politických věd), běžně zvaný Sciences Po je pařížská grande école se statutem grand établissement se šesti satelitními kampusy (v Dijonu, Nancy, Mentonu, Poitiers, Le Havru a Remeši) a dvěma kampusy v Paříži (francouzský a euroafrický program) se zaměřením na společenské vědy a mezinárodní vztahy. Vzdělání v oblasti práva, financí, managementu, komunikace, marketingu, žurnalistiky a urbanismu je rovněž možným zaměřením studentů této „grande école“. SciencesPo je vyhlášenou institucí pro vysokoškolská studia a to zejména pro kvalitu a náročnost vyučovaných předmětů. Založen byl v roce 1872 jako École libre des sciences politiques skupinou francouzských intelektuálů, politiků a obchodníků v čele s Émilem Boutmym. Je prvním z 10 institutů politických věd ve Francii, držitel statutu Grand établissement, který škole povoluje užívání velmi selektivního výběrového procesu studentů.

IEP de Paris udržuje vzájemné partnerské vztahy s významnými univerzitními institucemi po celém světě, například Kolumbijská univerzita, Harvardova univerzita, Chicagská univerzita, McGillova univerzita, Univerzita Britské Kolumbie v severní Americe, z evropských škol London School of Economics, Bocconi University v Miláně nebo l'Escola superior d'administració i direcció v Barceloně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Institut politických studií v Paříži (IEP de Paris) původně vznikl ze Svobodné školy politických věd (École libre des sciences politiques, „SciencesPo Paris“). Jedná se o soukromou instituci založenou roku 1872 Emilem Boutmy. Institut politických věd si tímto ponechal původní struktury, název a budovy, které sídlí na ulici Saint-Guillaume v Paříži. Svobodná škola politických věd byla zřízena jakožto silný konkurent právnické fakulté v Paříži (Faculté de droit de Paris), která ve své době působila jako zřízení formující pařížskou elitu velkého státního aparátu. IEP de Paris je, díky jeho statutu soukromého zřízení, umožněno získávat nemalé finanční fondy a dotace, ať už ze soukromého či veřejného sektoru nebo od mezinárodních donátorů.

V roce 1945 svěřil Charles de Gaulle (tehdejší prezident provizorní vlády francouzské republiky) Michelu Debré Provizorní Misi Reformy veřejných funkcí, jehož hlavním cílem byla reforma formace a selekce vysokých funkcionářů. Tato akce vyústila v návrh znárodnit Svobodnou školu politických věd (navrženo Michelem Debré), což bylo, mimo jiné, dáno i faktem, že v té době vznikla Národní škola administrace (École nationale d’administration) jejíž charakter je národního rázu. Avšak, hlavním důvodem pro znárodnění Svobodné školy politických studií byl lehký příklon ke koalici levicových stran. Během vyjednávání Michela Debré a Jean-Marcel Jeanneney, přední osobnosti insitututu jako André Siegfried, Roger Seydoux nebo Jean-Marcel Jeanneney, kteří se postavili proti úplnému znárodnění. Návrh znárodnění byl tedy nakonec zavržen.

Nakonec se vytvořila dohoda kompromisního rázu, která spočívala ve vytvoření dvou rozdílných a navzájem doplňujících se struktur:

  • Entita sui generis, soukromého statutu, Národní fond politických věd, na kterou bylo převedeno dědictví školy, její administrativní a finanční činnost.
  • Veřejná entita, institut politických studií univerzity v Paříži, součást Pařížské univerzity, které byla přidělena funkce původní formace studentů.

Další instituty politických studií byly později vytvořeny v dalších velkých městech Francie.

Klíčová čísla školy[editovat | editovat zdroj]

  • 13 000 studentů z nichž 46% zahraničních z celkem téměř 150 zemí světa
  • 410 partnerských univerzit
  • 450 doktorantů
  • 200 výzkumných pracovníků
  • 166 milionů euro celkový rozpočet[1]

Postavení v mezinárodním žebříčku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 bylo Sciences Po Paris na 4. místě na světe v oblasti politických věd a mezinárodních vztahů a zůstává nejlepší francouzskou univerzitou v tomto oboru. Mimoto je také nejlépe postavenou univerzitou ve Francii v oblasti sociální politiky a veřejné správy a figuruje na 2. místě v oboru sociologie, ekonomie a práva. V oboru historie je Sciences Po na 3. místě ve Francii.

V roce 2015 byl Sciences Po Paris na 5. místě[2] světového žebříčku pro politické vědy a mezinárodní vztahy.

V roce 2014, QS World Ranking řadil Sciences Po Paris na 13. místo[3] v oboru politických věd, mezinárodních vztahů a sociologie a na 222.místo v celkovém hodnocení. Ve Francii bylo Sciences Po na celkově 8.místě v celkovém hodnocení, druhé v oblasti práva, čtvrté v ekonomii a první v politických vědách a mezinárodních vztazích.

V roce 2013, Sciences Po Paris získalo 16. pozici[4] v celkovém pořadí světového žebříčku pro politické vědy a mezinárodní vztahy, před Stanfordovou univerzitou (8.místo v roce 2014) nebo Massachusettským Institutem Technologie. (MIT)

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi absolventy Sciences Po patří řada slavných francouzských i zahraničních osobností, např. prezidenti François Hollande, Jacques Chirac, François Mitterrand a Georges Pompidou), předsedové vlád François Fillon, Dominique de Villepin, Jean-Pierre Raffarin aj., bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí, politolog Jacques Rupnik či spisovatel Marcel Proust. Z českých osobností např. druhý československý prezident Edvard Beneš nebo první premiér Karel Kramář. Dále také autista českého původu Josef Schovanec.

Václav Havel obdržel v roce 2009 titul doctor honoris causa, jako jedna z pouhých 18 takto oceněných osobností v celé historii školy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sciences Po [online]. Sciences Po, [cit. 2016-06-03]. Dostupné online.  
  2. Top Universities [online]. Top Universities, 2015-04-22, [cit. 2016-06-03]. Dostupné online.  
  3. Top Universities [online]. Top Universities, 2014-02-20, [cit. 2016-06-03]. Dostupné online.  
  4. Top Universities [online]. Top Universities, 2013-04-30, [cit. 2016-06-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48°51′15″ s. š., 2°19′42″ v. d.