François Hollande

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
François Hollande
Francois Hollande 2015.jpeg

24. prezident Francouzské republiky
Ve funkci:
15. května 2012 – 14. května 2017
Předseda vlády Jean-Marc Ayrault
Manuel Valls
Bernard Cazeneuve
Předchůdce Nicolas Sarkozy
Nástupce Emmanuel Macron

Spolukníže Andorry
Ve funkci:
15. května 2012 – 14. května 2017
Předseda vlády Antoni Martí
Spoluvládce Joan Enric Vives Sicília
Zástupce Christian Frémont
Předchůdce Nicolas Sarkozy
Nástupce Emmanuel Macron

Předseda generální rady Corrèze
Ve funkci:
12. března 2008 – 15. května 2012
Předchůdce Jean-Pierre Dupont
Nástupce Gérard Bonnet (zastupující)
Stranická příslušnost
Členství Parti socialiste (od 1979)

Narození 12. srpna 1954 (65 let)
Rouen
FrancieFrancie Francie
Partner(ka) Ségolène Royalová (1978–2007)
Valérie Trierweilerová (2007–2014)
Julie Gayet (od 2014)
Rodiče Georges Hollande a Nicole Tribert
Děti Julien Hollande
Flora Hollandeová
Thomas Hollande
Clémence Hollande
Příbuzní Philippe Hollande (sourozenec)
Sídlo Elysejský palác (2012–2017)
Alma mater École des hautes études commerciales de Paris (do 1975)
École Nationale d'Administration (1978–1980)
Jean-Baptiste-de-La-Salle de Rouen School
Univerzita Paříž II
Institut d'études politiques de Paris
Lycée Pasteur (Neuilly-sur-Seine)
Profese magistrát, advokát, úředník, státník a politik
Ocenění velkokříž Národního řádu za zásluhy (2012)
velkokříž Řádu čestné legie (2012)
velkokříž Řádu peruánského slunce (2012)
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2012)
Řád bílé orlice (2012)
… více na Wikidatech
Podpis François Hollande, podpis
Webová stránka francoishollande.fr
Commons François Hollande
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Gérard Georges Nicolas Hollande (francouzská výslovnost [fʁɑ̃swa ɔlɑ̃ːd] IPA, česká výslovnost [fransoa oland] (* 12. srpna 1954 Rouen) je francouzský politik a v letech 2012–2017 v pořadí 24. prezident Francouzské republiky. V květnu 2012 zvítězil ve druhém kole francouzských prezidentských voleb.[1] Předtím byl poslancem francouzského parlamentu.[2] V letech 1997 až 2008 zastával úřad předsedy Socialistické strany a v roce 1999 byl také poslancem Evropského parlamentu. V období 2001–2008 vykonával funkci starosty města Tulledepartementu Corrèze. Jako Prezident Francie působil taktéž jako spolukníže Andorry.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v normanském Rouenu. Jeho matka Nicole Frédérique Marguerite Tribert (1927–2009) byla sociální pracovnice, otec Georges Gustave Hollande (* 1923) byl lékař (otorhinolaryngolog). Jeho otec byl příznivcem krajní pravice, za kterou v letech 1959 a 1965 kandidoval v místních volbách.

Hollande s bývalou partnerkou Ségolène Royalovou v roce 2007

François Hollande vystudoval obchodní školu HEC v Paříži, Pařížský institut politických věd a v roce 1980 absolvoval také prestižní École nationale d'administration (ENA).[3]

Již během studií se začal angažovat v řadách Socialistické strany. Během své kariéry prošel řadou postů v místní samosprávě, působil např. jako starosta Tulle mezi lety 2001 a 2008. Krátce také pracoval jako advokát. V letech 1988–1993 a 1997–1999 byl poslancem francouzského Národního shromáždění. V roce 1997 se stal předsedou francouzské Socialistické strany, poté, co se Lionel Jospin stal premiérem. Pozici si udržel také po porážce levice v roce 2002 a funkci opustil až v roce 2008.

V roce 1999 byl několik měsíců poslancem Evropského parlamentu a členem frakce Strany evropských socialistů.[4] V letech 2002 a 2007 byl opět zvolen do dolní komory francouzského parlamentu. Do nastoupení funkce prezidenta byl poslancem prvního obvodu departementu Corrèze. Od roku 2008 byl také předsedou generální rady tohoto departementu.

Prezidentský úřad[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 vyhrál Hollande primárky na úřad prezidenta za francouzskou Socialistickou stranu, když k jeho vítězství přispělo i to, že dosavadní favorit strany Dominique Strauss-Kahn po skandálech ze své kandidatury odstoupil.[5] V 1. kole prezidentských voleb porazil Hollande těsně dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho. Získal 28,6 % hlasů, nejvíce z deseti kandidátů.[6] Sarkozyho porazil i ve druhém kole ziskem 51,6 % hlasů všech voličů a byl tak zvolen prezidentem Francie.

Hollande nastoupil do úřadu prezidenta dne 15. května 2012. Téhož dne jmenoval premiérem (předsedou vlády) dosavadního předsedu parlamentního klubu Socialistické strany Jean-Marca Ayraulta a vykonal první zahraniční návštěvu v Berlíně, kde jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o evropské hospodářské a měnové krizi. 18. a 19. května 2012 se zúčastnil jednání tzv. G8Camp David na pozvání prezidenta USA Baracka Obamy. V následujících dnech 20. a 21. května 2012 probíhal za jeho účasti summit NATO v Chicagu.

V červenci 2014 podpořil právo Izraele na obranu v konfliktu v Gaze proti palestinskému hnutí Hamas.[7]

Během krizového summitu EU k migraci v reakci na evropskou migrační krizi v září 2015 Hollande kritizoval odmítavý postoj některých středodoevropských států, včetně Česka, k povinným kvótám na přijímání migrantů a prohlásil na adresu těchto zemí: "Ti, kdož nesdílejí naše hodnoty, ti, kdož dokonce nerespektují tyto principy, se potřebují začít ptát sebe sama, jaké je jejich místo v Evropské unii."[8]

Hollandova vláda podpořila saúdskou vojenskou intervenci v Jemenu proti jemenským šíitům, kteří se v roce 2014 zmocnili hlavního města a velké části země, a jen v roce 2015 povolila prodej zbraní do Saúdské Arábie v celkové hodnotě 18 miliard dolarů.[9] Podle některých kritiků tak Francie porušila smlouvu o obchodu se zbraněmi, protože ve válce v Jemenu dochází k útokům na civilisty a dalším válečným zločinům ze strany arabské koalice vedené Saúdy.[10]

1. prosince 2016 oznámil, že ve volbách v roce 2017 se nebude ucházet o znovuzvolení prezidentem. Jeho mandát tak skončil 14. května 2017. [11] Jeho nástupcem v úřadu prezidenta se stal Emmanuel Macron.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Během studií na École Nationale d'administration se seznámil se Ségolène Royalovou, se kterou žil až do roku 2007 a se kterou má čtyři děti. Ségolène Royalová se také stala političkou a v prezidentských volbách 2007 prohrála s Nicolasem Sarkozym.

Od roku 2010 byla Hollandovou partnerkou novinářka Valérie Trierweilerová. V lednu 2014 však vyšlo najevo, že prezident má vztah s herečkou Julií Gayet. Poté, co se zprávy o něm objevily v médiích, byla Trierweilerová hospitalizována.[12] Několik dní nato Hollande oznámil, že vztah s Trierweilerovou ukončil.[13]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
ArgentinaArgentina Argentina ARG Order of the Liberator San Martin - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína[14] 2016, 25. února
ArménieArménie Arménie Ribbon bar of Order of Glory.png Řád slávy[15] 2014, 12. května
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[16] 2013, 9. července
ItálieItálie Itálie ITA OMRI 2001 GC-GCord BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[17] 2012, 21. listopadu
KazachstánKazachstán Kazachstán Order Dostik 1kl rib.png Řád přátelství I. třídy[18] 2015, 6. listopadu
MaliMali Mali MLI National Order - Grand Cross BAR.png velkokříž Národního řádu Mali[19] 2013, 15. července
MarokoMaroko Maroko řetěz Řádu Muhammada 2013, 3. dubna
MonakoMonako Monako MCO Order of Saint-Charles - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu svatého Karla[20] 2013, 14. listopadu
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013, 3. září
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva[21] 2014, 20. ledna
PolskoPolsko Polsko POL Order Orła Białego BAR.svg rytíř Řádu bílé orlice 2012, 16. listopadu
PortugalskoPortugalsko Portugalsko PRT Order of Liberty - Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu svobody[22] 2016, 19. června
RakouskoRakousko Rakousko AUT Honour for Services to the Republic of Austria - 1st Class BAR.png velkostuha Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku 2013, 5. listopadu
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 13. září
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order Redeemer 1Class.png velkokříž Řádu Spasitele 2015, 22. října
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie Spange des König-Abdulaziz-Ordens.png řetěz Řádu krále Abd al-Azíze[23] 2013, 30. prosince
SlovenskoSlovensko Slovensko SVK Rad Bieleho Dvojkriza 1 triedy BAR.svg Řád bílého dvojkříže I. třídy 2013, 29. října
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Galó de l'Orde del Bany (UK).svg čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[24] 2014, 5. června
Středoafrická republikaStředoafrická republika Středoafrická republika CAR Ordre de la Reconnaissance Centrafricaine GC ribbon.svg velkokříž Řádu uznání[25] 2016, 13. května
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Order of Isabella the Catholic - Sash of Collar.svg velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[26] 2015, 23. března
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů[27] 2014, 2. prosince
TuniskoTunisko Tunisko Order of the Republic (Tunisia) - ribbon bar.gif velkostuha Řádu republiky[28] 2013, 4. července
UkrajinaUkrajina Ukrajina Order of Freedom of Ukraine.png Řád svobody[29][30] 2018, 1. října
QuébecQuébec Québec National Order Quebec ribbon bar.svg velkodůstojník Národního řádu Québecu[31] 2014, 3. listopadu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Hollande na polské Wikipedii.

  1. Hollande je novým francouzským prezidentem, ukázaly první výsledky, Novinky.cz, 6.5.2012
  2. M. François Hollande : Assemblée Nationale. www.assemblee-nationale.fr [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  3. Old school ties. The Economist. 2012-03-10. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0013-0613. 
  4. Vaši poslanci : François HOLLANDE. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  5. ERLANGER, Steven. The Soft Middle of François Hollande. The New York Times. 2012-04-13. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. Rozhodnuto. První kolo vyhrál Hollande, překvapila Le Penová | Svět. Lidovky.cz [online]. 2012-04-22 [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. (česky) 
  7. France, Germany 'Strongly Condemn' Rockets on Israel [online]. 9. července 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  8. "Summit začal v napjaté atmosféře, Hollande se opřel do Slovenska". Novinky. 23. září 2015.
  9. "Arms sales to Saudi 'illicit' due to civilian deaths in Yemen: campaigners". Reuters. 22. srpna 2016.
  10. "Pressure mounts on Western powers to halt arms sales to Saudi Arabia". France 24. 23. srpna 2016.
  11. Hollande oznámil, že už nebude kandidovat na prezidenta | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné online. (česky) 
  12. První dáma Francie je v nemocnici. Může za to nevěrný Hollande, píší média. Lidovky.cz [online]. 2014-01-12. Dostupné online. 
  13. Skončil jsem společný život s Valérií, řekl prezident Hollande. Lidovky.cz [online]. 2014-01-25. Dostupné online. 
  14. CLARÍN.COM. Toda la intimidad de la cena con Hollande, entre Juanita, Moyano y Awada. www.clarin.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. Президенты Армении и Франции обменялись наградами. news.am [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rusky) 
  16. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  17. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  18. Nazarbayev awards Order of Friendship to Francois Hollande. Tengrinews.kz [online]. 2015-11-10 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. François Hollande décoré de l'ordre national du Mali. RTL.fr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  20. N° 8148 du VENDREDI 22 NOVEMBRE 2013 * Ordonnance Souveraine n° 4.575 du 14 novembre 2013 portant élévation dans l’Ordr. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  21. Het laatste nieuws uit Nederland leest u op Telegraaf.nl. www.telegraaf.nl [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  22. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  23. World leaders remember ‘Islam-West mediator’ Abdullah. Arab News [online]. 2015-01-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  25. François Hollande décoré à la dignité de Grand-croix dans l’ordre national de la reconnaissance centrafricaine. aBangui.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  26. BOE.es - Documento BOE-A-2015-3142. www.boe.es [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  27. Entretien avec Sa Majesté le Roi de Suède Carl XVI Gustaf - Présidence de la République. web.archive.org [online]. 2014-12-07 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  28. RAJA. Directinfo [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  29. JDD, Le. Ukraine : François Hollande décoré par le président Porochenko. lejdd.fr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  30. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua) 
  31. ICI.RADIO-CANADA.CA, Zone Politique-. François Hollande décoré de l'Ordre national du Québec. Radio-Canada.ca [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]