Émile Loubet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Émile Loubet
Emile Loubet.jpg

8. prezident Francouzské republiky
Ve funkci:
18. února 1899 – 18. února 1906
Předchůdce Félix Faure
Nástupce Armand Fallières
Stranická příslušnost
Členství Demokratická republikánská aliance

Narození 31. prosince 1838
Marsanne
Úmrtí 20. prosince 1929 (ve věku 90 let)
Montélimar
Choť Marie-Louise Loubet
Alma mater Pařížská právní fakulta
Profese politik a advokát
Ocenění Řád Norského lva (1904)
rytíř Řádu zlatého rouna
Dobročinný řád afrického osvobození
Řád chryzantémy
Řád etiopské hvězdy
… více na Wikidatech
Commons Émile Loubet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Émile Loubet (30. prosince 1838, Marsanne, Drôme20. prosinec 1929, Montélimar, Drôme) byl francouzský politik, v roce 1892 několik měsíců předseda vlády a v letech 1899 až 1906 francouzský prezident.

Život a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1838. V roce 1863 získal doktorát z práv. Po pádu druhého císařství a nastolení třetí republiky v roce 1870 se stal vytrvalým podporovatelem Léona Gambetty a současně starostou Montélimaru. V roce 1876 byl za Montélimar zvolen do poslanecké sněmovny a rok později byl jako poslanec znovuzvolen – ačkoli v tom samém roce přestal být kvůli sporům s vládou starostou města.

V roce 1885 vstoupil do Senátu. V letech 1887–1888 byl ministrem ve vládě Pierra Tirarda. V roce 1892 jej prezident a současně jeho osobní přítel Sadi Carnot požádal o sestavení nové vlády – tento kabinet však padl už po několika měsících v důsledku tzv. Panamské aféry. Sám Loubet se nicméně stal ministrem vnitra v nové vládě Alexandra Ribota.

Loubetova reputace coby státníka a silného a srozumitelného řečníka postupně rostla, díky čemuž se v roce 1896 stal předsedou Senátu a v roce 1899 dokonce francouzským prezidentem – získal 483 hlasů, zatímco bývalý předseda vlády Jules Méline, jeho jediný vážný soupeř, získal pouhých 279 hlasů. Loubet tak v úřadu nahradil Félixa Faureho.

Počátek jeho prezidentství ovlivňovaly dozvuky Dreyfusovy aféry, jemuž byl v roce 1899 po obnoveném procesu v Rennes uložen nový dlouholetý trest vězení; Loubet však tento trest na návrh ministra války markýza de Gallifet Dreyfusovi prominul. Dalším politickým tématem třetí republiky se stala odluka církve od státu; již v dubnu 1905 byl odvolán francouzský velvyslanec ve Vatikánu a v červenci téhož roku rozluku odhlasovala poslanecká sněmovna.

Loubet zemřel v roce 1929 ve věku 90 let v Montélimaru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Émile Loubet na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]