René Coty
| René Coty | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
20. března 1882 Le Havre | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
22. listopadu 1962 (ve věku 80 let) Le Havre | ||||||||||
| Choť | Germaine Coty (1907–1955) | ||||||||||
| Alma mater | Université de Caen | ||||||||||
| Profese | politik a advokát | ||||||||||
| Ocenění |
velkokříž Řádu čestné legie (1954) Řád hvězdy Anjouanu Ordre du Nichan El-Anouar Řád zásluh o Italskou republiku Řád čestné legie … více na Wikidatech | ||||||||||
| Commons | Kategorie René Coty | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
René Jules Gustave Coty (20. března 1882, Havre – 22. listopad 1962, Havre) byl francouzský politik a sedmnáctý prezident Francouzské republiky.
Vystudoval Univerzitu v Caen, působil v Le Havru jako právník a komunální politik, byl členem Radikální strany. Bojoval v první světové válce u pěchoty, zúčastnil se bitvy u Verdunu. V roce 1923 byl zvolen poslancem Národního shromáždění a v roce 1936 senátorem. V letech 1947–1948 byl ministrem pro obnovu a městské plánování ve vládě Roberta Schumana. V roce 1952 se stal místopředsedou Senátu. Dne 23. prosince 1953 ho parlament zvolil prezidentem, do úřadu nastoupil 16. ledna 1954. Jeho funkční období bylo poznamenáno častým střídáním vlád a alžírskou válkou. Poté, co referendum v září 1958 schválilo novou ústavu, nahradil Cotyho v prezidentské funkci Charles de Gaulle a tím skončila čtvrtá Francouzská republika. Po odchodu z Elysejského paláce působil Coty v Académie des sciences morales et politiques.
V Le Havru je po něm pojmenováno obchodní centrum Espace Coty. Jeho pravnukem je spisovatel Benoît Duteurtre.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu René Coty ve Wikimedia Commons - Présidence de la République française
