Raymond Poincaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raymond Poincaré
Raymond Poincaré.jpg
10. prezident Francouzské republiky
Ve funkci:
18. února 1913 – 17. ledna 1920
PředchůdceArmand Fallières
NástupcePaul Deschanel
76., 89. a 95. předseda vlády Francie
Ve funkci:
23. července 1926 – 29. července 1929
PředchůdceÉdouard Herriot
NástupceAristide Briand
Ve funkci:
15. ledna 1922 – 8. června 1924
PředchůdceAristide Briand
NástupceFrédéric François-Marsal
Ve funkci:
21. ledna 1912 – 21. ledna 1913
PředchůdceJoseph Caillaux
NástupceAristide Briand
Ministr zahraničních věcí Francie
Ve funkci:
15. ledna 1922 – 8. června 1924
PředchůdceAristide Briand
NástupceEdmond Lefebvre du Prey
Ve funkci:
14. ledna 1912 – 21. ledna 1913
PředchůdceJustin de Selves
NástupceCharles Jonnart
Ministr financí Francie
Ve funkci:
23. července 1926 – 11. listopadu 1928
PředchůdceAnatole de Monzie
NástupceHenry Chéron
Ve funkci:
14. března 1906 – 25. října 1906
Předseda vládyFerdinand Sarrien
PředchůdcePierre Merlou
NástupceJoseph Caillaux
Ve funkci:
30. května 1894 – 26. ledna 1895
Předseda vládyCharles Dupuy
PředchůdceAuguste Burdeau
NástupceAlexandre Ribot
Ministr školství
Ve funkci:
26. ledna 1895 – 1. listopadu
Předseda vládyAlexandre Ribot
PředchůdceGeorges Leygues
NástupceÉmile Combes
Ve funkci:
4. dubna 1893 – 3. prosince 1893
Předseda vládyCharles Dupuy
PředchůdceCharles Dupuy
NástupceEugène Spuller
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická republikánská aliance

Narození20. srpna 1860
Bar-le-Duc
Úmrtí15. října 1934 (ve věku 74 let)
Paříž
Místo pohřbeníNubécourt
ChoťHenriette Poincaré
RodičeAntoni Poincaré a Nanine Marie Ficatier
PříbuzníLucien Poincaré (sourozenec)
Henri Poincaré (syn otcova bratra)
Alma materPařížská právní fakulta
Profesepolitik, advokát a novinář
Náboženstvíkatolická církev
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Řád Mahá Čakrí
rytíř velkokříže Řádu italské koruny
velkokříž Řádu annámského draka
Řád bílé orlice
… více na Wikidatech
CommonsRaymond Poincaré
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raymond Poincaré [rémon puenkaré] (20. srpen 1860, Bar-le-Duc15. října 1934, Paříž) byl francouzský konzervativní politik, prezident Francouzské republiky v letech 19131920 a předtím i poté celkově třikrát premiér. Byl bratrancem matematika Henriho Poincaré.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1870, když byl Poincaré 10 let starý, bylo jeho rodné město Bar-le-Duc během prusko-francouzské války obsazeno nepřátelským vojskem, což pravděpodobně negativně ovlivnilo jeho pozdější postoj k Německé říši.[1]

Poincaré vystudoval práva na pařížské univerzitě Sorbonne a poté pracoval jako advokát. Jeho manželkou se stala Henriette roz. Benucci (* 8. května 1858).

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Poslanec, premiér a prezident Francie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1887 byl zvolen do poslanecké sněmovny za departement Meuse. V letech 1890 až 1892 se profiloval jako znalec při projednávání státního rozpočtu, přičemž vynikl jako zprostředkovatel mezi různými politickými tábory.

Předsedou rady ministrů (président du Conseil des ministres) se poprvé stal 21. ledna 1912. Po roce působení v čele vlády byl zvolen 10. prezidentem Francouzské republiky a dne 18. února 1913 uveden do tohoto úřadu. Zůstal hlavou státu po celou dobu první světové války až do 17. ledna 1920. Již 15. ledna 1922 vystřídal socialistického politika Aristida Brianda v úřadě premiéra a zůstal jím do 8. června 1924. Po mezihře s premiérem Édouardem Herriotem se Poincaré vrátil do této funkce dne 23. července 1926 a zůstal premiérem do 29. července 1929. Ve věku 68 let pak odešel do politické výslužby.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během červencové politické krize v Evropě roku 1914 odcestoval Poincaré spolu s premiérem Reném Vivianim do Petrohradu. Zde dal představitelům Ruského impéria „slavnostní příslib závazků“, které vyplývaly ze spojenectví obou zemí. To posílilo cara Nikolaje II. a ruskou vládu v jejich odhodlání pomoci Srbsku, které bylo po atentátu v Sarajevě ohrožováno Rakouskem-Uherskem. Týden poté vyhlásilo Rusko generální mobilizaci, po které mu Německá říše vyhlásila válku. Poincaré se po celou dobu trvání první světové války rozhodně zasazoval pro její pokračování ze strany Francie a jejích spojenců až do vítězného konce.

Jako prezident podepsal Poincaré dne 4. června 1917 dekret o založení polské Modré armády ve Francii, což byl významný krok na cestě k obnovení Polska jako samostatného státu.[2]

Prezident vydal 16. prosince 1917 dekret, kterým prohlásil nově vznikající legionářské vojsko ve Francii za "samostatnou československou armádu". [3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CLARK, Christopher: Rozhovor se švýcarským deníkem Der Bund, http://www.derbund.ch/wissen/geschichte/Das-Buch-ist-kein-Freispruch-fuer-die-Deutschen/story/24143098?track, 28. června 2014 (německy).
  2. Dekret o utworzeniu Armii Polskiej we Francji. dzieje.pl. Dostupné online [cit. 2017-02-01]. (polsky) 
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 18, 46 - 47, 77 - 83, 140 - 148, 159 – 164, 184 - 190
  4. Sveriges statskalender. Stockholm. 1925. S. 903 Dostupné online
  5. Gaceta de Madrid. 1919-05-08, čís. 128, s. 370. Dostupné online. 
  6. Royal Thai Government Gazette (12 August 1917). "พระราชทานเครื่องราชอิสริยาภรณ์ มหาจักรีบรมราชวงศ์" (thajsky) Dostupné online
  7. „W zamian za otrzymane wstążeczki biało-amarantowe b. armii gen. Hallera”; Rozkaz Ministra Spraw Wojskowych L. 2034 z 1921 r. (Dziennik Personalny z 1921 r. Nr 41, s. 1617)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

34. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Émile Gebhart
19091934
Raymond Poincaré
Nástupce:
Jacques Bainville