Druhá Francouzská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francouzská republika
République française
 Červencová monarchie 18481852 Druhé Francouzské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Le Chant des Girondins
Motto: Liberté, Égalité, Fraternité
geografie
Mapa
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
24. únor 1848 – proklamace
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Červencová monarchie Červencová monarchie
následující:
Druhé Francouzské císařství Druhé Francouzské císařství

Druhá Francouzská republika (francouzsky Deuxième République) bylo období v dějinách Francie v letech 18481852, které se vyznačovalo republikánskou formou vlády.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Únorová revoluce 1848.

Druhá republika vznikla v únoru 1848 po abdikaci a útěku posledního francouzského krále Ludvíka Filipa. 21. února 1848 v Paříži vypukly veřejné protesty, které se zanedlouho zvrhly v pouliční boje na barikádách mezi povstalci a královskými oddíly. 24. února byl k demisi donucen neoblíbený premiér François Guizot a poté abdikoval i sám král Ludvík Filip. Vznikla dočasná vláda a byla vyhlášena druhá republika, jejíž ústavu mělo vypracovat ústavodárné shromáždění, zvolené 4. května. V těchto volbách výrazně získala pravice, v důsledku čehož 24. června 1848 propuklo v Paříži povstání dělníků, zejména kvůli uzavření takzvaných národních dílen, které umožňovaly práci nezaměstnaným. Povstání bylo po prudkých bojích s francouzskou armádou a národní gardou potlačeno.[1]

Na podzim, konkrétně 4. listopadu, byla nová ústava schválena. Uznávala individuální svobody a zrušila otrokářství v koloniích, cenzuru i trest smrti za politické zločiny. Zákonodárná moc podle ní příslušela jednokomorovému parlamentu, složenému ze 750 poslanců volených na základě všeobecného volebního práva; výkonnou moc měl mít v rukou prezident volený na čtyři roky, s právem jmenování ministrů. Byla zavedena přímá volba prezidenta, ale pokud by žádný kandidát nezískal přes 50 % hlasů, měl o vítězi rozhodnout parlament. Ve volbách konaných 10. prosince 1848 byl drtivou většinou (74.3%) zvolen populární synovec slavného Napoleona Bonaparta, Ludvík Napoleon Bonaparte. Šlo o historicky první přímou volbu prezidenta v Evropě. [1]

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Francouzský převrat (1851).

Bonaparte se neúspěšně pokusil prosadit změnu ústavy, která umožňovala vykonávat prezidentskou funkci pouze jednou a omezovala ji na 4 roky. Postupně si získával podporu různých vrstev, kromě rolníků i armády a církve a 2. prosince 1851 se chopil diktátorské moci. Tento krok si nechal schválit veřejným referendem. O rok později, po dalším referendu, se nechal korunovat císařem jako Napoleon III, čímž druhá republika zanikla a vzniklo druhé císařství. Druhá republika tak byla nejkratší z režimů v dějinách Francie.[1][2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French Second Republic na anglické Wikipedii.

  1. a b c ŠUSTROVÁ, Petruška; MLEJNEK, Josef. LUDVÍK NAPOLEON PREZIDENTEM ANEB PRVNÍ PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA V EVROPĚ V PROSINCI 1848 [online]. Občanské sdružení PANT, 2013-01-03 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  2. NĚMEC, Václav; SURÝ, Jan. Francie za druhého císařství, Pařížská komuna [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Francie
Předchůdce:
Červencová monarchie
18481852
Druhá Francouzská republika
Nástupce:
Druhé Francouzské císařství