Pařížská komuna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Komuně z roku 1871. O Komuně z let 1789–1795 pojednává článek Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce).
Pařížská komuna
Commune de Paris
 Třetí Francouzská republika 1871 Třetí Francouzská republika 
Vlajka státu
vlajka
geografie
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Třetí Francouzská republika Třetí Francouzská republika
Nástupnické:
Třetí Francouzská republika Třetí Francouzská republika

Pařížská komuna (francouzsky La Commune de Paris) bylo dočasné zřízení ve Francii od března do května roku 1871. Šlo o boj mezi buržoazií, která měla potřebu upevnit si moc, a socialisty, kteří už odmítali snášet neúnosné pracovní podmínky a život na hranici bídy. Bezprostředním důvodem vypuknutí povstání byla v té době zuřící Prusko-francouzská válka, která Francii velmi výrazně vyčerpávala, a která také skončila její drtivou porážkou.

Vývoj situace[editovat | editovat zdroj]

Povstání trvalo 72 dní. Komunardi si na svou obranu vytvořili ozbrojenou Národní gardu. Tu chtěla vláda 17-18. března zlikvidovat, proto povolala na pomoc vojsko. Vojáci však odmítli útočit proti vlastním krajanům, a proto nezasáhli. K dovršení všeho se vojsko spojilo s Národní gardou a 18. března byla vyhlášena Pařížská komuna. Vláda uprchla z Paříže do Versailles.

26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - socialisté chtěli být legitimní vládou. Jejich program kromě jiného obsahoval tyto body:

  • Národní garda nahradí policii a armádu
  • Odstranění stávajícího státního systému
  • Zavedení nových orgánů moci
  • Zavedení volených a sesaditelných úředníků
  • Zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících
  • Bezplatné vyučování
  • Řešení bytové politiky
  • Spoluúčast dělníků při vedení podniku
  • Vyhlášení rovnoprávnosti žen

Komuny vznikají ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancuje. V dubnu 1871 se uprchnuvší vláda chystá znovu zaútočit, ovšem Paříž je obklíčena Prusy. V květnu se situace vyhrotila, což dokumentovala hromadná poprava, kterou revolucionáři uskutečnili 24. května 1871. Mezi 64 mrtvolami se nacházelo i tělo arcibiskupa Georgese Darboye.[1] Když byla v květnu 1871 podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versailleská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 29. května. Francouzské oddíly od Versailles vedl budoucí prezident Mac-Mahon.[1]

Byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova Père Lachaise. Další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje – nucené práce v koloniích.

V době Pařížské komuny byl znovu zaveden Francouzský revoluční kalendář.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŘÍHA, M. Zámek Kynžvart - Kynžvartské muzeum příběhů. (27) Paříž v obležení [online]. Zámek Kynžvart: 2004, [cit. 2008-09-16]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]