Ludvík Filip

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík Filip
Ludvík Filip
Ludvík Filip
Narození 6. října 1773
Paříž
Úmrtí 26. srpna 1850 (ve věku 76 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1095337
Místo odpočinku Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ736211
Povolání politik
Ocenění Rytíř Řádu svatého Ducha
Rytíř Řádu v Saint-Michel
Rytíř Řádu zlatého rouna
Jména vepsaná pod Vítězným obloukem
Manžel/ka Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ458688, Luisa Marie Francouzská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ240277, Ludvík Orléanský, vévoda z Nemours, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ237129, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ454337, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2960519, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ712502 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ550766
Rodiče Ludvík Filip II. Orléanský a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ233888
Příbuzní sestra Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ269995
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Filip (III.) Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král. Vládl v letech 18301848. Období jeho vlády se označuje jako červencová monarchie. Pocházel z rodu Bourbon-Orléans, což je vedlejší větev dynastie Bourbonů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec byl přímý potomek bratra krále Ludvíka XIV., matka byla přímý potomek hraběte z Toulouse, legitimovaného levobočka téhož krále. Když roku 1789 vypukla Velká francouzská revoluce, bylo Ludvíku Filipovi 16 let. Stejně jako jeho otec revoluci nadšeně uvítal, vstoupil do klubu Jakobínů a často se účastnil parlamentních debat. Roku 1792 se stal generálem severní armády a vyznamenal se v bitvách u Valmyu Jemappes. Mezitím vznikla republika, otec i syn si dali příjmení Égalité (rovnost), ale zatím co otec byl zvolen do parlamentu a hlasoval pro popravu Ludvíka XVI., syn sloužil v armádě v Holandsku, v armádě generála Dumourieze. Podílel se na jeho plánu obrátit armádu proti Paříži a revoluci porazit. Byl ale 18. března 1793 u Neerwinden poražen a Ludvík Filip uprchl do Švýcarska, kde se živil pod falešným jménem jako učitel.

Když byl v listopadu 1793 jeho otec popraven, stal se korunním princem rodu Bourbon-Orléans, ale všechny nabídky ucházet se o trůn odmítl. Cestoval po Skandinávii a chystal se i do Ameriky. Roku 1796 nabídlo francouzské direktorium, že propustí z vězení jeho matku a oba bratry, pokud se odstěhují do Ameriky. Této nabídky využil a usadil se ve Filadelfii. S bratry pak cestoval až k Velkým jezerům a po řece Mississippi. Po Napoleonově převratu se roku 1800 vrátili do Evropy a usadili se v Anglii. Napoleonova moc se však mezitím upevnila a Ludvík Filip se smířil s legitimním pretendentem Ludvíkem XVIII., ale odmítl bojovat v armádě prince Condé proti Francii.

Na pozvání sicilského krále Ferdinanda I. navštívil Palermo a roku 1809 se oženil s královou dcerou Marií Amálií. Po Napoleonově pádu se vrátil do Paříže, kde ho král Ludvík XVIII. nadšeně přijal, jmenoval ho generálplukovníkem husarů a vrátil mu jeho zkonfiskované statky. Jeho majetek se odhadoval na 8 milionů franků a díky jeho obchodním schopnostem dále rostl. Na jeho dvoře se scházela liberální měšťanská společnost, kterou si tak postupně získal.

Červencová revoluce[editovat | editovat zdroj]

Ludvík Filip v roce 1789
Ary Scheffer: Ludvík Filip jako král
Claremont House, Esher, Surrey, místo skonu Ludvíka Filipa

Za revoluce v červenci 1830 se držel v pozadí, až když Adolphe Thiers vydal prohlášení, že jako republika by se Francie okamžitě ocitla v opozici k celé Evropě, kdežto Ludvík Filip by byl "občanským králem", nabídku přijal. Přišel s trikolorou pěšky na radnici, kde ho La Fayette symbolicky objal. Trikolorou dal Ludvík Filip najevo, že nechce vracet staré pořádky, kdežto La Fayette vyjádřil přesvědčení, že doba pro republiku ještě nepřišla. Král Karel X. ho ještě jmenoval plukovníkem, ale parlament 8. srpna 1830 krále sesadil a prohlásil Ludvíka Filipa "králem Francouzů".

Za jeho "občanské" vlády nastal velký rozkvět francouzského hospodářství i průmyslu, takže jeho odpůrci mu připisovali cynický program "Obohacujte se!" S růstem průmyslu však rostl i proletariát, o který se nikdo nestaral. Ludvík Filip se také vzdaloval od svého liberálního programu, spojil se se Svatou aliancí a začal podporovat šlechtu. Toho chtěl využít Ludvík Napoleon (pozdější Napoleon III.), synovec císaře Napoleona, a s podporou venkovanů se dvakrát pokusil o puč. Na Ludvíka Filipa bylo spácháno sedm vážných atentátů, kterým však pokaždé unikl. Teprve únorová revoluce 1848 ho donutila odstoupit a zvolila Ludvíka Napoleona prezidentem. Zbytek života dožil Ludvík Filip v anglickém exilu. Královna Viktorie mu poskytla zámeček v Surrey, kde už předtím bydlel belgický král Leopold I., od roku 1832 zeť Ludvíka Filipa.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. listopadu 1809 se Ludvík Filip v Palermu oženil s dcerou sicilského a neapolského krále Ferdinanda III./IV. Marií Amálií. Z jejich manželství se narodilo 9 dětí, dva synové zemřeli v dětství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku: od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498–1870). Praha : Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Sv. 16, str. 428
  • ŠEDIVÝ, Miroslav. Francouzská červencová monarchie v kritickém roce 1840. Historický obzor, 2007, 18 (3/4), s. 50-56. ISSN 1210-6097.
  • VONDRA, Roman. Život a doba krále bankéřů. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22 (11-12), s. 242-256, ISSN 1210-6097.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel X.
Znak z doby nástupu král Francouzů
Ludvík Filip I.
18301848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
republika
Předchůdce:
Ludvík Filip II.
Znak z doby nástupu Vévoda orleánský
Ludvík Filip III.
17931830
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand Filip
Meuble héraldique Fleur de lys.svg Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
Meuble héraldique Fleur de lys.svg
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové