Helena Meklenbursko-Schwerinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Helena Meklenbursko-Schwerinská
orleánská vévodkyně
francouzská královská princezna
Helena Meklenbursko-Schwerinská (Nicolas-Marie Moriot, 1842)
Helena Meklenbursko-Schwerinská (Nicolas-Marie Moriot, 1842)
Doba vlády1837 - 1842
Sňatek30. května 1837
ManželFerdinand Filip Orleánský
Úplné jménoHelena Luisa Alžběta
Narození24. ledna 1814
Schloss Ludwigslust
Úmrtí17. května 1858 (44 let)
Richmond, Londýn, Anglie
PohřbenaKrálovská kaple Dreux
PotomciFilip Pařížský
Robert ze Chartres
OtecFridrich Ludvík Meklenbursko-Schwerinský
MatkaKarolína Luisa Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Meklenbursko-Schwerinská (24. ledna 181417. května 1858) byla sňatkem francouzskou korunní princeznou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na zámku Ludwigslust jako jediná dcera dědičného meklenbursko-schwerinského velkovévody Fridricha Ludvíka a jeho druhé manželky, Karolíny Luisy Sasko-Výmarsko-Eisenašské.

Přes otce byla vnučkou Fridricha Františka I. Meklenbursko-Schwerinského a Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské. Přes matku Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského a Luisy Hesensko-Darmstadtské.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

30. května 1837 se Helena na zámku ve Fontainebleau provdala za Ferdinanda Filipa Orleánského. Pařížský arcibiskup, Hyacinthe-Louis de Quélen pod záminkou náboženských rozdílů zakázal obřad v pařížské katedrále Notre-Dame. Helena byla vybrána jako nevěsta pro vévodu, aby se utvořilo spojenectví s jejím strýcem Fridrichem Vilémem III., a to navzdory tomu, že byla protestantka a liberálka a nebyla považována za krásnou: je popisována jako ambiciózní osoba, která přijala tuto nabídku k sňatku proti vůli své rodiny, aby se stala královnou.

Její manžel byl nejstarším synem francouzského krále Ludvíka Filipa a jeho italské manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Pro orleánského vévodu to byl sice výhodný svazek, ale bez valného půvabu - Metternich vtipkoval, že byla "drobná, ale z dobré dynastie".

Manželství bylo popisováno jako šťastné. U veřejnosti se stala populární zavedením německého vánočního stromku ve Francii. Pár měl krátce po sobě narozené dvě děti. Jejich starší syn Filip se narodil v Palais des Tuileries v Paříži a později byl monarchisty oslavován jako Ludvík Filip II. Mladší syn Robert bojoval za Unii v Americké občanské válce a pak v roce 1870 v Prusko-francouzské válce na straně Francie.

13. července 1842 její manžel zemřel na následky zranění, které utrpěl při seskoku z kočáru. Jeho předčasná smrt vyvolala v orleánském rodu debatu nad zřízením regentské rady, která by byla nutná po smrti Ludvíka Filipa, zatímco jeho dědic by byl ještě v plenkách. Hlavními uchazeči byla Helena jakožto vdova po Ferdinandu Filipovi, a jeho bratr Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours. Ale další vývoj událostí ukázal, že regentství nebude zapotřebí. V roce 1848 byl Helenin tchán sesazen. Helena plánovala, že musí zabránit zrušení monarchie a stát se v synově jménu vladařkou. Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours postoupil své právo na vládu po bratrovi Heleně a ta se objevila se svými dvěma syny ve francouzském parlamentu; chtěla, aby ji parlament uznal za regentku během nezletilosti staršího syna, pařížského hraběte. Tyto nároky však nebyly parlamentem přijaty. Poté, co se nedokázala chopit moci, odešla Helena s dětmi z Francie do Německa. Helena nadále ze zahraničí aktivně podporovala francouzské monarchisty a právo jejího syna na trůn, monarchisté si však vybrali jiného pretendenta, a to hraběte z Chambord.

Helena zemřela 17. května 1858 v Richmondu na chřipku.

Byla pohřbena ve Weybridge, než byla v roce 1876 přenesena do královské kaple v Dreux.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Tituly a olovení[editovat | editovat zdroj]

  • 24. ledna 1814 - 30. května 1837: Její Výsost vévodkyně Helena Meklenbursko-Schwerinská
  • 30. května 1837 - 13. července 1842: Její Královská Výsost orleánská vévodkyně
  • 13. července 1842 - 17. května 1858: Její Královská Výsost orleánská vévodkyně vdova

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Schwerinský
 
 
Ludvík Meklenbursko-Schwerinský
 
 
 
 
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Schwerinský
 
 
 
 
 
 
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Schwerinský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Reuss-Schleiz
 
 
Luisa Reuss-Schleiz
 
 
 
 
 
 
Juliana Dorothea Luisa z Löwenstein-Wertheim-Virneburg
 
Helena Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
Karolína Luisa Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Helene of Mecklenburg-Schwerin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Orleánská vévodkyně
Předchůdce:
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
18371842
Helena Meklenbursko-Schwerinská
Nástupce:
Marie Isabela Orleánská