Marie Karolína Salernská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Karolína Salernská
vévodkyně z Aumale
Princezna Marie Karolína Salernská (Franz Xaver Winterhalter, asi 1846)
Princezna Marie Karolína Salernská (Franz Xaver Winterhalter, asi 1846)
Sňatek 25. listopadu 1844
Manžel Jindřich z Aumale
Úplné jméno Marie Karolína Augusta
Narození 26. dubna 1822
Vídeň, Rakouské císařství
Úmrtí 6. prosince 1869 (47 let)
Twickenham, Londýn, Anglie
Pohřbena Královská kaple Dreux
Potomci Ludvík Orléanský
Jindřich Orléanský
Franišek Orléanský
František Orléanský
Dynastie Bourbon-Obojí Sicílie
Otec Leopold, princ ze Salerna
Matka Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská
Podpis podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Karolína Salernská (26. dubna 18226. prosince 1869) byla princeznou Bourbon-Obojí Sicílie narozením a sňatkem s princem Jindřichem, vévodou z Aumale, princeznou Bourbon-Orléans.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a sňatek[editovat | editovat zdroj]

Marie Karolína se narodila 26. dubna 1822 ve Vídni jako jediné přeživší dítě Leopolda ze Salerna a jeho manželky (a neteře) Marie Klementiny Habsbursko-Lotrinské, dcery Františka I. Rakouského.

Princezna, už od narození přezdívaná Lina, trávila první roky života pod dohledem své matky u rakouského císařského dvora ve Vídni, kde byla také oficiálně uvedena do společnosti. Jako dospívající dívka se vrátila s rodinou do Neapole.

Ve 30. a 40. letech 19. století nebylo mnoho evropských princezen na vdávání, a tak měla Marie Karolína hned několik nápadníků. Volba nakonec padla na vévodu Jindřicha z Aumale, syna francouzského krále Ludvíka Filipa a Marie Amálie Neapolsko-Sicilské, který na ni zapůsobil během svého pobytu v pláci jejího otce v Neapoli. Manželská jednání začala ke konci srpna 1822 a už 17. září bylo v Revue de Paris oficiálně oznámeno jejich zasnoubení. Svazek byl cokoliv, jen ne z lásky. Jindřich Orléanský popsal svou manželku v dopise svému učiteli Alfredu-Augustovi de Cuvillier-Fleury jako "nemilou, ale ne nepříjemnou". Cuvillier-Fleury s ním souhlasil a dodal, že má také "dokonalý vzhled". Jindřich s manželstvím souhlasil až po silném nátlaku rodičů.

Svatba se konala 25. listopadu 1844 na ženichovu žádost v Neapoli. Nevěsta přijala věno v hodnotě 517.000 zlatých franků. Na oslavu svatby se konaly bály, recepce, lovy a divadelní představení déle než dva týdny. Marie Karolína však už 2. prosince 1844 s manželem odplula do Toulonu.

První roky manželství[editovat | editovat zdroj]

Během prvních měsíců roku 1845, plných slavností, bálů, divedelních představení nebo setkání se šlechtou, měli Marie Karolína s manželem konečně možnost se lépe poznat. Dospěli k vzájemnému respektu a po celý život byla Lina věrnou a oddanou manželkou. Svými okouzlujícími způsoby, jemností a laskavostí si získala lásku manželovi rodiny. Současníci ji popisovali jako laskavou a zábavnou. V květnu 1845 se manželé přestěhovali do zámku Chantilly, který Jindřich nechal znovu vybudovat a zmodernizovat.

Marie Karolína zůstala po manželově boku i poté, co byl v září 1847 jmenován generálním guvernérem Alžírska a jeho přítomnost v této zemi byla proto nezbytná.

Exil v Anglii[editovat | editovat zdroj]

Po únorové revoluci v roce 1848 byla rodina nucena opustit Francii a prchnout do Anglie. Marie Karolína se s manželem usadila v Claremont House. Aby mohli žít na úrovni, prodala princezna část svých drahých šperků.

Marie Karolína se brzy stala blízkou přítelkyní královny Viktorie, která jí a její rodině darovala Orléans House v Twickenhamu. Do nového domova se z Claremontu přestěhovali 16. dubna 1852. Po dlouhé cestě po Evropě v srpnu 1864 trávila princezna čas nejraději ve Wood Norton Hall ve Worcestershire.

Nečekaná smrt nejstaršího syna Ludvíka Filipa, knížete z Condé, v roce 1866 vrhla Marii Karolínu do hluboké deprese, z níž se nikdy plně nezotavila. Po šesti týdnech nemoci Marie Karolína 6. prosince 1869 zemřela na infekční tuberkulózu.

O čtyři dny později, 10. prosince 1869, byla pohřbena v katolické kapli Weybridge, kde její ostatky zůstaly do roku 1876, kdy byly jejím manželem převezeny do Francie a pohřbeny v Královské kapli Dreux. Jindřich zůstal až do vlastní smrti v roce 1897 vdovcem.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvík Orléanský, kníže z Condé (15. listopadu 1845 – 24. května 1866).
  • Jindřich Loopold Filip Marie Orléanský, vévoda z Guise (11. září 1847 – 10. října 1847).
  • Dcera (1849).
  • Franišek Pavel Orléanský, vévoda z Guise (11. ledna 1852 – 15. dubna 1852).
  • František Ludvík Filip Marie Orléanský, vévoda z Guise (5. ledna 1854 – 25. července 1872).
  • Syn (15. června 1861).
  • Syn (červen 1864).

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 26. dubna 1822 – 25. listopadu 1844: Její Královská Výsost princezna Marie Karolína Augusta Bourbonsko-Sicilská
  • 25. listopadu 1844 – 6. prosince 1869: Její Královská Výsost vévodkyně z Aumale, francouzská princezna, princezna Bourbon-Obojí Sicílie

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Maria Carolina of Bourbon-Two Sicilies (1822–1869) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Karolína Salernská ve Wikimedia Commons