Přeskočit na obsah

Beatrix Sasko-Koburská (1884–1966)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Beatrix Sasko-Koburská (1884))
Beatrix Sasko-Koburská
vévodkyně z Galliery
Portrét
Beatrix Sasko-Koburská, asi 1904
Úplné jménoBeatrix Leopoldina Viktorie
Narození20. dubna 1884
Eastwell Park, Kent, Anglie
Úmrtí13. července 1966 (82 let)
El Botánico, Sanlúcar de Barrameda, Španělsko
Sňatek15. července 1909
ManželAlfonso z Galliery
PotomciAlvaro z Galliery
Alonso z Galliery
Ataúlfo z Galliery
DynastieKoburkové
OtecAlfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
MatkaMarie Alexandrovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Beatrix Sasko-Koburská (Beatrix Leopoldina Viktorie; 20. dubna 1884, Eastwell Park – 13. července 1966, Sanlúcar de Barrameda) byla členka britské královské rodiny, vnučka z mužské linie královny Viktorie. Provdala se do španělské královské rodiny a byla manželkou prince Alfonsa Orleánsko-Bourbonského, infanta ze Španělska, bratrance Alfonsa XIII. Španělského.

Princezna Beatrix se narodila 20. dubna 1884 v Eastwell Park v Kentu jako dcera prince Alfréda, druhého syna královny Viktorie a prince Alberta. Její matka, Marie Alexandrovna Romanovová, byla jedinou přeživší dcerou cara Alexandra II. a Marie Alexandrovny.

Pokřtěna byla v Eastwell Park 17. května 1884 Reverendem Williamem Lloydem, otcovým kaplanem; mezi jejími kmotrami byla teta z otcovy strany, princezna Beatrix.

Beatrix strávila většinu raného dětství na Maltě, kde její otec sloužil v Královském námořnictvu. Spolu se starší sestrou Alexandrou byla družičkou na svatbě svého bratrance vévody z Yorku s Marií z Tecku 6. července 1893.

Po smrti otcova strýce Arnošta II., vévody sasko-kobursko-gothajského, stal se jeho dědicem právě princ Alfréd, vévoda z Edinburghu. Princ z Walesu, jeho starší bratr, se totiž práva na následnictví vévodství zřekl. Vévoda Alfréd s manželkou a pěti dětmi odcestoval krátce poté do Coburgu.

Manželské vyhlídky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1902 měla Beatrix románek s ruským velkoknížetem Michailem, mladším bratrem cara Mikuláše II. a tou dobou domnělým dědicem carského trůnu. V září 1902 od něj začala dostávat dopisy, a ačkoli on byl ruským velkoknížetem a ona nyní německou princeznou, dopisovali si v angličtině a on jí přezdíval "Sima". Velkoknížete si však vzít nemohla, protože Ruská pravoslavná církev zakazuje manželství mezi prvními bratranci. Přestože takové sňatky byly v dynastii Romanovců dříve povoleny (velkokněžně Kateřině Pavlovně, jež odmítla sňatek s Napoleonem I., bylo dvakrát povoleno provdat se za své první bratrance), pobožný Mikuláš II., oficiální hlava ruské církve, odmítl uvolnit pravidla kvůli svému bratrovi.

V listopadu 1903 Michail napsal Beatrix vysvětlení o tom, proč se s ní nemůže oženit. Situaci zhoršil dopis, který Beatrix obdržela od své starší sestry Viktorie Melity ("Ducky"), v níž byl Michail obviňován z toho, že neopatrně zahájil odsuzovaný románek. Ponížená Beatrix byla poslána do Egypta, aby se z hlubokého žalu zotavila, ale chřadla a psala Michailovi až do roku 1905 vyčítavé dopisy.

O Beatrix se pak mluvilo jako o nevěstě krále Alfonse XIII., ale ukázalo se to jako mylná zpráva, král Alfons se oženil s její sestřenicí Viktorií z Battenbergu. Na jejich svatbě se Beatrix setkala s Alfonsovým bratrancem Alfonsem de Orleans y Borbón, španělským infantem a 5. vévodou z Galliery. Španělská vláda vznesla námitky proti navrhovanému sňatku infanta s britskou princeznou, která na rozdíl od královny Viktorie Evženie nesouhlasila s konverzí na římské katolictví: král byl povinen páru ujasnit, že pokud se uskuteční svatba, budou manželé muset žít v exilu.

Přesto se Beatrix a Alfonso v Coburgu 15. července 1909 vzali. Konal se římskokatolický i luteránský obřad. Pár se usadil v Coburgu, dokud mu v roce 1912 nebylo dovoleno vrátit se do Španělska a jeho titul Infant byl obnoven.

V srpnu 1913 byla Beatrix přijata do římskokatolické církve.

Skandál a exil

[editovat | editovat zdroj]

Během manželství měl král Alfons XIII. četné aféry a kratičké poměry, z nichž vzešlo několik nemanželských dětí. Údajně usiloval i o princeznu Beatrix, která ho však rázně odmítla. Král ji i jejího manžela vykázal ze Španělska, pod záminkou vyslání infanta na misi do Švýcarska. Tou dobou králův okruh přátel, který opovrhoval jak Beatrix, tak královnou Enou, začal šířit zlomyslné fámy, mluvící o tom, že byla Beatrix vykázána ze Španělska kvůli svému špatnému chování, což nebyla pravda.

Beatrix měla s Alfonsem tři syny:

  • Alvaro z Galliery (20. dubna 1910 – 22. srpna 1997), ⚭ 1937 Carla Parodi-Delfino (13. prosince 1909 – 27. července 2000)
  • Alonso María Cristino Justo (28. května 1912 Madrid, Španělsko – 18. listopadu 1936 Španělsko); zabit při akci během Španělské občanské války
  • Ataúlfo Alejandro Isabelo Carlos (20. října 1913 – 4. října 1974)

Občanská válka

[editovat | editovat zdroj]

Rodina se přestěhovala do Anglie, kde se jejich tři synové vzdělávali na Winchester College. Španělská královská rodina nakonec ustoupila a Beatrix s rodinou se mohla vrátit do Španělska.

Ve 30. letech 20. století nastaly pro rodinu nešťastné časy, kdy se zhroutila španělské monarchie a následně vypukla občanská válka, která vedla ke ztrátě rodinného majetku. Po zřízení Druhé Španělské republiky v roce 1931 odešel král Alfons s rodinou do exilu v Itálii. V následujících letech se situace ve Španělsku zhoršovala, jak spolu různé skupiny soupeřily o moc. Ke konci 30. let se konflikt rozrostl v totální občanskou válku. Beatrix a Alfonso ztratili za války pozemky a prostředního syna, který byl zabit v boji proti republikánům.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Beatrix zemřela v El Botánico v Sanlúcar de Barrameda 13. července 1966. Manžel ji přežil o devět let. Jejich syn Ataulfo zemřel svobodný v roce 1974. Děti měl pouze nejstarší syn Alvaro.

Beatrix byla posledním žijícím potomkem prince Alfréda a velkokněžny Marie Alexandrovny.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
Beatrix Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]