Vilemína Luisa Bádenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilemína Bádenská
Hesenská velkovévodkyně
Vilemína Luisa Bádenská
Vilemína Luisa Bádenská
Manžel Ludvík II. Hesenský
Úplné jméno Wilhelmine Luise von Baden
Narození 10. září 1788
Karlsruhe, Bádenské velkovévodství
Úmrtí 27. ledna 1836 (47 let)
Rosenhöhe, Hesensko-Darmstadtsko
Potomci Ludvík, Karel, Alžběta, Alexandr, Marie
Otec Karel Ludvík Bádenský
Matka Amálie Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilemína Luisa Bádenská (německy Wilhelmine Luise von Baden) (10. září 1788 Karlsruhe27. ledna 1836 Rosenhöhe) byla dcera dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské a jako žena Ludvíka II. Hesenského velkovévodkyně hesenská (von Hessen und bei Rhein).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vilemína byla posledním z osmi dětí bádenského vévody Karla Ludvíka a jeho ženy Amálie Frederiky Hesensko-Darmstadtské. Princezna byla vychovávána v izolaci od vnějšího světa, vyrůstala ve vřelém a intimním rodinném prostředí. Její starší sestra Karolína se stala bavorskou královnou, další Luisa byla jako Jelizaveta Alexejevna ruskou carevnou (manželka ruského cara Alexandra I., třetí, Frederika, manželkou švédského krále Gustava IV. Adolfa.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

19. června roku 1804 se Vilemína provdala v Karlsruhe za hesenského korunního prince, pozdějšího hesenského velkovévodu Ludvíka II. Hesenského.

Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně – po narození dvou dětí se Vilemína v roce 1820 usadila na zámku Heiligenberg u Jugenheimu. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. královny Viktorie nebo cara Mikuláše I.) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.

Senarclens-Grancy je tedy označován za biologického otce Vilemínina druhého syna Alexandra Hesenského, zakladatele domu Battenbergů. Na tomto základě je také považován za „nelegitimního tušeného pána domu Battenbergů“, k jehož potomkům mezi jinými náleží i Philip Mountbatten, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. a otec následníka britského trůnu prince Charlese.

Stejně tak je Senarclens-Grancy považován za otce dcer Vilemíny Luisy – Alžběty (1821–1826), která zemřela v dětském věku, a Marie (1824–1880). V roce 1838 cesarevič Alexandr Nikolajevič (pozdější car Alexandr II.) cestoval po Evropě a hledal manželku; seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií, zamiloval se do ní a po třech letech (16. dubna 1841) se s ní i přes námitky své matky Alexandry Fjodorovny oženil, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu. V té době ovšem již byla Mariina matka Vilemína pět let po smrti.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Děti Ludvíka II. Hesenského[editovat | editovat zdroj]

Děti Augusta von Senarclens-Grancyho[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel Vilém Bádensko-Durlašský
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Vilemína Württemberská
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Reinhard III. Hanau-Lichtenberský
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
Arnošt Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Reinhard III. Hanau-Lichtenberský
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Zweibrückensko-Birkenfeldský
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Agáta Rappoltsteinská
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Crato Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
 
 
 
 
Filipína Henrieta z Hohenlohe-Langenburgu
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Egon Cäsar Corti: „Unter Zaren und gekrönten Frauen…“ 1949

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelmine Luise von Baden na německé Wikipedii.

Hesenská velkovévodkyně
Předchůdce:
Luisa Hesensko-Darmstadtská
18301836
Vilemína Luisa Bádenská
Nástupce:
Matilda Karolína Bavorská