Margaret, hraběnka ze Snowdonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Margaret, hraběnka Snowdon
Princezna Margaret, 1965
Princezna Margaret, 1965
Rodné jménoPrincess Margaret Rose of York a Y Dywysoges Margaret Rose of York
Narození21. srpna 1930
Glamis
Úmrtí9. února 2002 (ve věku 71 let)
King Edward VII's Hospital Sister Agnes
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníKing George VI Memorial Chapel
BydlištěPiccadilly
Clarence House
Buckinghamský palác
Royal Lodge
Kensingtonský palác
Povoláníaristokratka a společenská celebrita
Oceněnídáma velkého kříže Královského řádu Viktoriina (1953)
velkokříž Řádu koruny (1960)
honorary Fellow of the Royal College of Surgeons (1963)
Královský Viktoriin řetěz (1990)
Řád nizozemského lva
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníanglikánská církev
ChoťAntony Armstrong-Jones (1960–1978)[1][2][3]
Partner(ka)Roddy Llewellyn
DětiDavid Armstrong-Jones[1][2][4]
Sarah Chatto[4][1][2]
RodičeJiří VI. Britský[1][2] a Elizabeth Bowes-Lyonová[1][2]
RodWindsorská dynastie
PříbuzníAlžběta II.[1][2] (sourozenec)
Charles Armstrong-Jones, vikomt Linley a Margarita Armstrong-Jones[4] (vnoučata)
Webwww.royal.uk/princess-margaret
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sir Raynor Arthur vítá Její královskou Výsost Princeznu Margaret po její návštěvě v Nassau v květnu 1958

Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930, Glamis, Skotsko9. února 2002, Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Princezna Margaret se svou sestrou Alžbětou a babičkou královnou Marií (květen 1939)

Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.

V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená – se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.

Láska[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 se princezna Margaret seznámila s kapitánem Peterem Townsendem a zamilovala se do něj. Kapitán byl hrdinou bitvy o Anglii a příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».

Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Kanady.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:

Manželství roku 1978 skončilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, mj. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, mj. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).

Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.

Odvrácená strana Margaretina života[editovat | editovat zdroj]

Маrgаrеt pro její skandální chování nazývali «buřičskou princeznou» ; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.

Poslední léta života, smrt[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 71 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.

Odrazy v umění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret – příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.

Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Britská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
královna Viktorie
 
 
Jiří V.
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Jiří VI.
 
 
 
 
 
 
Alexandr Württemberský
 
 
František z Tecku
 
 
 
 
 
 
Claudine Rhédey von Kis-Rhéde
 
 
Marie z Tecku
 
 
 
 
 
 
Adolf z Cambridge
 
 
Marie Adelaida z Cambridge
 
 
 
 
 
 
Augusta Hesensko-Kaselská
 
Margaret Armstrong-Jones
 
 
 
 
 
Thomas Lyon-Bowes, Lord Glamis
 
 
Claude Bowes-Lyon, 13. hrabě ze Strathmore a Kinghorne
 
 
 
 
 
 
Charlotte Grimstead
 
 
Claude Bowes-Lyon
 
 
 
 
 
 
Oswald Smith
 
 
Frances Bowes-Lyonová
 
 
 
 
 
 
Henrietta Mildred Hodgson
 
 
Elizabeth Bowes-Lyon
 
 
 
 
 
 
Lord Charles Cavendish-Bentinck
 
 
Charles Cavendish-Bentinck
 
 
 
 
 
 
Lady Anne Wellesley
 
 
Cecílie Cavendish-Bentincková
 
 
 
 
 
 
Edwyn Burnaby
 
 
Louisa Cavendish-Bentincková
 
 
 
 
 
 
Anne Caroline Salisbury
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Dostupné online. [cit. 2020-04-04]
  2. a b c d e f Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. The London Gazette (Supplement). 1947-06-06, čís. 37976, s. 2569. Dostupné online. 
  6. The London Gazette. 1948-06-29, čís. 38339, s. 3787. Dostupné online. 
  7. The London Gazette (Supplement). 1953-05-26, čís. 39863, s. 2940. Dostupné online. 
  8. The London Gazette. 1956-06-29, čís. 40818, s. 3803. Dostupné online. 
  9. The London Gazette. 1990-08-24, čís. 52253, s. 13769. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]