Luisa Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luisa Hannoverská
královna dánská a norská
Královna Luisa kolem roku 1747 autor Carl Gustaf Pilo
Královna Luisa kolem roku 1747
autor Carl Gustaf Pilo
Doba vlády17461751
ManželFrederik V.
Titulyvévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská
Narození7. prosince 1724
Londýn
Úmrtí19. prosince 1751
(ve věku 27 let)
Kodaň,
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceŽofie Magdalena Braniborská
NásledníkJuliana Marie Brunšvická
PotomciKristián (1745–1747)
Žofie Magdalena
Karolina Vilemína
Kristián VII.
Luisa
RodWelfové
DynastieHannoverská
OtecJiří II.
MatkaKarolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 7. prosince 1724, Londýn19. prosince 1751, Kodaň) byla britská princezna a jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 17461751 dánská a norská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Luisa se narodila 7. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hannoverská, dánská královna

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (17231766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž čtyři se dožili dospělosti.

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Oettingenský
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
Jacquette Poussard de Vandré
 
'Luisa Hannoverská'
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Solmsko-Laubachská
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský
 
 
Johana ze Sayn-Wittgensteinu
 
 
 
 
 
 
Lujza Juliana Erbašská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Arms of Denmark.svg
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Norská královna
Coat of Arms of Norway (1924) non crown.png
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Šlesvická vévodkyně
Coat of arms of South Jutland.svg
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Holštýnská vévodkyně
Holstein Arms.svg
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská,
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
17461751
s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická,
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
Oldenburská hraběnka
Blason Gérard VI (1430-1500), comte d'Oldenbourg et de Delmenhorst.svg
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická