Juliana Marie Brunšvická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Juliana Marie
Brunšvicko-Wolfenbüttelská
královna dánská a norská
královna Juliana Dánská
Královna Juliana Marie kolem roku 1780
autor Vigilius Eriksen
Doba vlády 17521766
Úplné jméno Juliane Marie von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern (německy)
Narození 4. září 1729
Wolfenbüttel
Úmrtí 10. října 1796
(ve věku 67 let)
Fredensborg
Pochována Katedrála v Roskilde
Panovník Frederik V. Dánský
Potomci Frederik Dánský
Dynastie Welfové
Oldenburkové
Otec Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Juliana Marie Brunšvická (německy Juliana Maria von Braunschweig-Wolfenbüttel, 4. září 1729, Wolfenbüttel10. října 1796, Fredensborg) byla jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 17521766 dánská a norská královna. Byla významnou zastánkyní dánského konzervativismu a regentka de facto nástupce Frederika V., jeho syna z prvního manželství Kristiána VII.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Juliana Marie byla dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Ferdinanda Alberta II. a jeho ženy Antoinetty Amálie. Měla 10 sourozenců, z nichž se sestra Alžběta Kristýna stala pruskou královnou.

Královna[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. července roku 1752 se provdala za dánského krále Frederika V., asi rok poté, co zemřela jeho první žena Luisa Hannoverská. Z manželství se narodil jediný syn Frederik Dánský. Nikdy neusedl na trůn, králem se stal jeho syn jako Kristián VIII. Jak je patrné z Julianiných osobních deníků, jako manželka krále vedla klidný život, vzdálený od politického dění.

Juliana Marie Brunšvická. Portrét z roku 1778.

Královna vdova[editovat | editovat zdroj]

Vláda Kristiána VII.[editovat | editovat zdroj]

V roce 1766 Juliana Marie ovdověla. Nový král, její nevlastní syn Kristián VII., vedl skandální a prostopášný život a kromě toho trpěl mentálními problémy (patrně lehká forma schizofrenie), jež ho prakticky zcela vzdalovaly od státních záležitostí; jejich správu delegoval na svého lékaře Johanna Friedricha Struensee a svou manželku, královnu Karolinu Matyldu. Liberální reformy, které Struensee zaváděl, a jeho románek s Karolinou Matyldou byly nestravitelné pro dánské konzervativce, v jejichž čele stála královna vdova Juliana Marie. Podařilo se jim realizovat spiknutí, v jehož důsledku byl 17. ledna roku 1772 Struensee a jeho spolupracovníci uvězněni, posléze odsouzeni za údajné intriky proti králi a 28. dubna popraveni. Karolina Matylda byla vypovězena ze země.

Regentství syna Frederika[editovat | editovat zdroj]

Syn Juliany Marie Frederik byl jmenován regentem nové vlády, byl však pouhou loutkou v rukou své matky a ministra Ove Høegh-Guldberga. Vláda byla extrémně konzervativní a Juliana Marie se etablovala jako heroina aristokracie, zachovávající její privilegia a udělující nové tituly (ovšem vedena snahou upevnit svou moc). Její moc skončila 14. dubna roku 1784, kdy její nevlastní vnuk, princ následník Frederik VI., překvapil palácovým převratem a stal se novým regentem. Juliana Marie a Ove Høegh-Guldberg se pokoušeli s princem spojit, ten však nastolil novou vládu, samostatnou a nezávislou, a znovu zavedl řadu Struenseeho liberálních reforem.

Smrt a potomci na trůnu[editovat | editovat zdroj]

Vzdálená politického života, královna vdova zemřela v roce 1796 v paláci Fredensborg. Její ostatky byly pochovány v katedrále Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Třebaže nikdy nedosáhla toho, aby její syn Frederik usedl na dánském trůně místo svého staršího nevlastního bratra, nemocného a k vládě nezpůsobilého Kristiána VII., její ambice obsadit trůn svým potomkem došly naplnění v další generaci, když se dánským a norským králem stal v roce 1839 její vnuk Kristián VIII., Frederikův syn. Jeho synem Frederikem VII., který zemřel bezdětný, sice tato větev oldenburské dynastie vymřela, dynastie však našla pokračování v osobě dcery Frederika Dánského, Luisy Šarloty Dánské, jejíž dcera a tedy neteř Kristiána VIII. Luisa Hesensko-Kasselská se provdala za prince Kristiána z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (po matce pravnuk Frederika V.); ten pak nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX., nazývaný tchánem Evropy, neboť jeho potomci našli své místo v panovnických rodech nebo přímo na trůnech celého kontinentu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juliana María de Brunswick-Wolfenbüttel na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Dánská královna
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská
Norská královna
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská