Markéta Švédská (1899–1977)
| Markéta Švédská | |
|---|---|
_1921.jpg) | |
| Úplné jméno | Margaretha Sofia Lovisa Ingeborg |
| Narození | 25. června 1899 Stora Parkudden, Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí | 4. ledna 1977 (77 let) Tranemosegård, Fakse, Sjælland, Dánsko |
| Sňatek | 22. května 1919 |
| Manžel | Axel Dánský |
| Potomci | Jiří Valdemar Dánský Flemming Valdemar z Rosenborgu |
| Dynastie | Bernadotte |
| Otec | Karel Švédský |
| Matka | Ingeborg Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markéta Švédská (Margaretha Sofia Lovisa Ingeborg 25. června 1899 – 4. ledna 1977) byla členkou švédské královské rodiny a sňatkem dánskou princeznou.
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako nejstarší dítě vévody z Västergötlandu Karla Švédského a princezny Ingeborg Dánské. Její biřmování v roce 1916 přitahovalo nadšený tisk; událost byla označována za začátek nového věku pro švédský královský rod, kterému tak dlouho chyběly princezny.
Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]
Dne 22. května 1919 se Markéta ve stockholmské katedrále svatého Mikuláše provdala za matčina bratrance Axela Dánského. Manželství bylo uzavřeno z lásky, její matka poznamenala, že dvojice byla tak zamilovaná, že nemohla zůstat sama v zařízené místnosti. Pár měl dva syny:
- 1. Jiří Valdemar Dánský (16. 4. 1920 Gentofte – 29. 9. 1986 Kodaň)
- ⚭ 1950 Anna Bowes-Lyon (4. 12. 1917 Washington – 26. 9. 1980 Londýn)
- 2. Flemming Valdemar z Rosenborgu (9. 3. 1922 Stockholm – 19. 6. 2002 Antibes), hrabě z Rosenborgu, námořní velitel v dánském námořnictvu
- ⚭ 1949 Alice Ruth Nielsenová (8. 10. 1924 Kodaň – 25. 7. 2010)
Byla tetou norského krále Haralda V. a belgických králů Baudouina I. a Alberta II.
Činnosti[editovat | editovat zdroj]
Markéta se v Dánsku, které v dětství při rodinných příležitostech navštěvovala, dobře přizpůsobila. Žila soukromý život se svou rodinou na pozemku Bernstorffshøj v Gentofte a obecně se vyhýbala publicitě. Se svými příbuznými v zahraničí udržovala těsný kontakt. Zajímala se o sociální problémy ve Švédsku, v Dánsku se stala patronkou několika charitativních organizací.
V roce 1947 byla předním hostem na svatbě britské princezny Alžběty a Philipa, vévody z Edinburghu.
Po smrti své sestry, belgické královny Astrid Švédské v roce 1935 se stala velkou oporou jejích dětí v Belgii. Také po smrti své další sestry, norské korunní princezny Marty, se stala velkou oporou sestřiných dětí v Norsku. Byla kmotrou Marty Louisy Norské.
Její manžel zemřel v roce 1964. Jako vdova se často vracela do Švédska, kde se při oficiálních a reprezentativních příležitostech připojovala k ostatním členům švédské královské rodiny, zejména na předávání Nobelovy ceny.
Zemřela 4. ledna 1977 v Kongstedu, u dánského města Fakse.
Dědictví[editovat | editovat zdroj]
Populární švédský dortík Prinsesstårta (dort princezen) byl pojmenován po Markétě a jejích sestrách, v době jejich dětství.
Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]
- 25. června 1899 – 7. června 1905: Její Královská Výsost princezna Markéta Švédská a Norská
- 7. června 1905 – 22. května 1919: Její Královská Výsost princezna Markéta Švédská
- 22. května 1919 – 4. ledna 1977: Její Královská Výsost princezna Axel Dánský
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Margaretha of Sweden na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margareta Dánská na Wikimedia Commons
