Amélie Sofie Hannoverská

Amélie Sofie Hannoverská
	Princezna Velké Británie
	Amélie Sofie Hannoverská
Úplné jméno	Amélie Sofie Eleanor Hannoverská
Narození	10. června 1711; Hannover
Úmrtí	31. října 1786 (ve věku 75 let); Londýn
Pohřbena	Westminsterské opatství
Rod	Hannoverové
Otec	Jiří II.
Matka	Karolina z Ansbachu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Amélie Sofia Eleonora Britská^[1] (10. června 1711, Hannover – 31. října 1786, Londýn) byla druhá dcera krále Jiřího II. Britského a královny Karoliny.

Mládí

Narodila se 10. června 1711 v paláci Herrenhausen. Její otec Jiří byl dědičný brunšvicko-lüneburský princ, syn hannoverského kurfiřta Jiřího. Její matka byla Karolina z Ansbachu, dcera braniborsko-ansbašského markraběte Jana Frederika. Když se narodila měla titul Její Jasnost princezna Amélie Hannoverská. Ve své rodině byla známá jako Emily.

Velká Británie

Podle Zákona o nástupnictví z roku 1701 se její dědeček 1. srpna 1714 po smrti královny Anny Stuartovny stal králem Velké Británie. Ameliin otec se stal vévodou z Cornwallu a 27. září 1714 princem z Walesu. Od té doby měla titul Její královská Výsost princezna Amélie. Se svou rodinou se přestěhovala do Velké Británie a usadily se v londýnském St James's Palace.

V dětství byla velmi nemocná ale v dospělosti byla zdravá. Roku 1722 její matka která měla progresivní myšlenky nechala Amélii a její sestru Karolinu očkovat proti neštovicím způsobem variolace který do Anglie přinesly z Konstantinopole lady Mary Wortley Montagu a Charles Maitland. Dne 11. června 1727 zemřel král Jiří I. a jeho nástupcem se stal jeho syn Jiří II. Se svým otcem žila do konce jeho života.

Její teta Žofie Dorotea Hannoverská, královna Pruska, navrhla Amélii jako vhodnou manželku pro svého syna, korunního prince Fridricha, ale jeho otec, král Fridrich Vilém I. ho přinutil se oženit s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Bevernskou. Amélie byla možná matkou skladatele Samuela Arnolda a to přes aféru s Thomasem Arnoldem.^[2]

Amélie milovala jízdu na koni a lov. Nebyla oblíbená např. baronem John Herveyem a lady Pomfretovou, kteří ji považovali za „jednu z nejpodivnějších princezen“.

Pozdější život

Roku 1751 se po smrti Roberta Walpoleho stala strážkyní Richmondského parku. Princezna způsobila velké pobouření a to uzavřením parku pro veřejnost a určením jenom pro nejbližší přátele a lidi se zvláštním povolením. Roku 1758 chtěl místní sládek John Lewis vstoupit do parku, ale vrátný ho zastavil a předvedl před soud. Soud rozhodl v jeho prospěch a princezna byla nucena zrušit zákaz vstupu veřejnosti.

Princezna byla velkorysá a přispívala dobročinným organizacím. Roku 1760 darovala £100 společnosti, která se starala o sirotky.

Roku 1761 se stala vlastníkem Gunnersbury Estate v Middlesexu. Byla také vlastníkem Cavendish Square.

Zemřela svobodná a to dne 31. října 1786. Byla pohřbena v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Na jejím těle byla nalezena miniatura prince Fridricha.

Vývod z předků

Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský

Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Joachim Arnošt Oettingenský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská

Žofie Dorotea z Celle

Alexandr II. Desmier d'Olbreuse

Eleonora Desmier d'Olbreuse

Jacquette Poussard de Vandré

Amélie Sofie Hannoverská

Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský

Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský

Žofie Solmsko-Laubachská

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Markéta Oettingenská

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Karolina z Ansbachu

Vilém Sasko-Výmarský

Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský

Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská

Eleonora Sasko-Eisenašská

Arnošt Saynsko-Wittgensteinský

Johanetta ze Sayn-Wittgenstein

Lujza Juliana Erbašská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amelia of Great Britain na anglické Wikipedii.

↑ [1]^{[nedostupný zdroj]}[2]^{[nedostupný zdroj]}[3]^{[nedostupný zdroj]}[4]^{[nedostupný zdroj]}The London Gazette refers to her as "(the) Princess Amelia"^{[nedostupný zdroj]}
↑ Robert Hoskins: "Samuel Arnold". www.grovemusic.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-21.

Bibliografie

PANTON, Kenneth J., 2011. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: Scarebrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5779-0.
Van der Kiste, John (1997) George II and Queen Caroline. Stroud, Gloucestershire: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-1321-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Amélie Sofie Hannoverská na Wikimedia Commons

[1] [1]^{[nedostupný zdroj]}[2]^{[nedostupný zdroj]}[3]^{[nedostupný zdroj]}[4]^{[nedostupný zdroj]}The London Gazette refers to her as "(the) Princess Amelia"^{[nedostupný zdroj]}

[2] Robert Hoskins: "Samuel Arnold". www.grovemusic.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-21.

[1]

[2]

Britské princezny

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.

1. generace	Žofie Dorotea, královna v Prusku

2. generace	Anna, královská princezna a kněžna oranžská Amélie Karolina Marie, lankraběnka hesensko-kasselská Luisa, královna dánská a norská

3. generace	Augusta, vévodkyně brunšvická Alžběta Luisa Karolina Matylda, královna dánská a norská

4. generace	Šarlota, královská princezna a královna württemberská Augusta Žofie Alžběta, lankraběnka hesensko-homburská Marie, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu Žofie Amelia Sofie z Gloucesteru Karolina z Gloucesteru

5. generace	Šarlota, princezna Leopold Sasko-Kobursko-Saalfeldský Alžběta z Clarence Viktorie Augusta, velkovévodkyně meklenbursko-střelická Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku

6. generace	Viktorie, královská princezna a císařovna německá Alice, velkovévodkyně z Hesenska a Porýní Helena, princezna Kristián Šlesvicko-Holštýnský Luisa, vévodkyně z Argyllu Beatrix, princezna Jindřich z Battenbergu Frederika, baronka von Pawel-Rammingen Marie Hannoverská

7. generace	Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife Viktorie Maud, královna norská Marie, královna rumunská Viktorie Fjodorovna Ruská Alexandra, kněžna z Hohenlohe-Langenburku Beatrix, vévodkyně z Galliery Markéta, korunní princezna švédská Patricie Ramsayová Alice, hraběnka z Athlone Marie Luisa, princezna Maxmilián Bádenský Alexandra, velkovévodkyně meklenbursko-zvěřínská Olga Hannoverská

8. generace	Marie, královská princezna a hraběnka z Harewoodu Alexandra, princezna Artur z Connaughtu a vévodkyně z Fife Maud Carnegieová, hraběnka ze Southesku Sibyla, vévodkyně z Västerbottenu Karolína Matylda Sasko-Kobursko-Gothajská Frederika, královna řecká

9. generace	Alžběta II. Margaret, hraběnka ze Snowdonu Alexandra, ctihodná lady Ogilvyová

10. generace	Anne, královská princezna

11. generace	Beatrice, paní Edoardo Mapelli Mozzi Eugenie, paní Jack Brooksbank Louise Mountbatten-Windsorová

12. generace	Charlotte z Walesu Lilibet ze Sussexu

Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.