Amélie Sofie Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Amélie Sofie Hannoverská
Princezna Velké Británie
Amélie Sofie Hannoverská
Úplné jméno Amélie Sofie Eleanor Hanoverská
Narození 10. června 1711
Hannover
Úmrtí 31. října 1786 (ve věku 75 let)
Londýn
Pochována Westminsterské opatství
Rod Hannoverové
Otec Jiří II.
Matka Karolina z Ansbachu

Princezna Amélie Britská[1] (Amélie Sofie Eleanor; 10. června 1711, Hannover31. října 1786, Londýn) byla druhou dcerou britského krále Jiřího II.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. června 1711 v paláci Herrenhausen. Její otec Jiří byl dědičný princ brunšvicko-lüneburský, syn kurfiřta Hanoveru Jiřího. Její matka byla Karolina z Ansbachu, dcera Jana Frederika markraběte Braniborsko-Ansbašského. Když se narodila měla titul Její Jasnost princezna Amélie Hanoverská. Ve své rodině byla známá jako Emily.

Velká Británie[editovat | editovat zdroj]

Podle Act of Settlement 1701 se její dědeček 1. srpna 1714 stal králem Velké Británie a to po smrti královny Anny Stuartovny. Ameliin otec se stal vévodou z Cornwallu a 27. září 1714 princem z Walesu. Od té doby měla titul Její královská Výsost princezna Amélie. Se svou rodinou se přestěhovala do Velké Británie a usadily se v londýnském St James's Palace.

V dětství byla velmi nemocna ale v dospělosti byla zdravá. Roku 1722 její matka která měla progresivní myšlenky nechala Amélii a její sestru Karolinu očkovat proti neštovicím způsobem variolace který do Anglie přinesly z Konstantinopole lady Mary Wortley Montagu a Charles Maitland. Dne 11. června 1727 zemřel král Jiří I. a jeho nástupcem se stal jeho syn Jiří II. S jejím otcem žila do konce jeho života.

Její teta Žofie Dorotea Hannoverská královna Pruska navrhla Amélii jako vhodnou manželku pro svého syna korunního prince Fridricha ale jeho otec král Fridrich Vilém I. ho přinutil se oženit s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Bevernskou. Amélie byla možná matkou skladatele Samuela Arnolda a to přes aféru s Thomasem Arnoldem.[2]

Amélie milovala jízdu na koni a lov. Nebyla oblíbená např. baronem John Herveyem a lady Pomfretovou, kteří ji považovali za „jednu z nejpodivnějších princezen“.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1751 se po smrti Roberta Walpoleho stala strážkyní Richmondského parku. Princezna způsobila velké pobouření a to uzavřením parku pro veřejnost a určením jenom pro nejbližší přátele a lidi se zvláštním povolením. Roku 1758 místní sládek John Lewis chtěl vstoupit do parku, ale vrátný ho zastavil a předvedl před soud. Soud rozhodl v jeho prospěch a princezna byla nucena zrušit zákaz vstupu veřejnosti.

Princezna byla velkorysá a přispívala dobročinným organizacím. Roku 1760 darovala £100 společnosti která se starala o sirotky.

Roku 1761 se stala vlastníkem Gunnersbury Estate v Middlesexu. Byla také vlastníkem Cavendish Square.

Zemřela svobodná a to dne 31. října 1786. Byla pohřbena v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Na jejím těle byla nalezena miniatura prince Fridricha.


Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amelia of Great Britain na anglické Wikipedii.

  1. [1][2][3][4]The London Gazette refers to her as "(the) Princess Amelia"
  2. Robert Hoskins: "Samuel Arnold"

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Panton, Kenneth J.(2011). Historical Dictionary of the British Monarchy. Scarebrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5779-0. 
  • Van der Kiste, John (1997) George II and Queen Caroline. Stroud, Gloucestershire: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-1321-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]